Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy

Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[

ZANIKLÉ STŘEDOVĚKÉ VESNICE

    Feudální majitelé prováděli v lesnatém území Drahanské vrchoviny horečnou kolonizační činnost. Lze to doložit první historickou zprávou o Petrovicích - rok 1208. U nás, jak víte, kolonizaci prováděli především olomoučtí biskupové, jimž patřilo blanenské panství. Pro desítky vesnic, které založili ve 13. st., získali nové osadníky i ze vzdáleného území, zejména z Hornomoravského úvalu a z okolí Zábřeha, o čemž svědčí analogie místních jmen. To se týká především území patřícího k hradu Blansek, kde kolonizaci prováděl již výše zmiňovaný Bruno ze Schamburgu v letech 1246-1281. Ten totiž potřeboval pro hradní posádku, pro sebe i svoji družinu, když tu přebýval, zemědělské zázemí pro obživu. Tehdy také vznikly obce Veselice a Suchdol, pravděpodobně i Vavřinec, i když ta vznikla na malém a na několik částí rozdrobeném petrovickém panství. I přes tento fakt se dá předpokládat, že počátky obce souvisejí s budováním hradu Blansek, podle názvů polních tratí (urbariální fase z r. 1775) - Na Strážné a Pod Strážnou. Dodnes se zachoval jeden - Pod Strážnou. Kamenitý kopec nad ní je od druhé poloviny 19. st. zastavován a stal se součástí obce. Přesto se dá předpokládat , že z tohoto kopce byla dobře vidět hradní věž, takže zde konaly stráže předsunutou ochranu hradu a v případě nebezpečí dávaly znamení ohněm hradní posádce. Mezi osady, jejichž první obyvatelé měli slovanský původ, patří i Petrovice, Ždár, Šošůvka a Sloup.
    Jinak je tomu s osadami, které vznikly na území Holštejnska - původně jedovnickém panství. Kolonizace tu probíhala také ve 13. st. za pánů z Ceblovic, především Crhy a jeho synů Bohuše a Hartmana. Jimi povolaní rakouští kolonisté v okolí řídce roztroušených českých osad s pomocí německých přistěhovalců zakládali po vymýcení lesů nové a nové osady. Dávali jim německá jména podle lokátorů Mehrlinslag, Ulraichslog.... (koncovka ....log nebo ...lag je významově spojena s vymýceným místem v lesích), nebo podle majitelů panství Hartmanice - Hartman a Bousín. V pozdějších zápisech zjišťujeme, že německá jména osad se počešťují (opadla móda) nebo zcela mizí a jsou nahrazována jmény českými nebo počeštěnými. Je to zřejmé z listinného zápisu z roku 1371, kde Preterslog je uveden jako Ostrow, Zybothslog jako Lypowka (Lipovec). Určitý vliv na počešťování mělo i české obyvatelstvo osad okolních panství např. z Petrovic, Šošůvky, Rájce, zajisté totiž docházelo k asimilaci.
    Mnohé z těchto středověkých obcí nepřežily války 14.století mezi moravskými markrabaty, husitské války v 15. století, hladomory a epidemie, a také útrapy způsobené třicetiletou válkou. Příčinou však byla i ztráta hospodářského významu obcí, způsobená mimo jiné zánikem hradů Blansek a Holštejn.
    Pod pojmem zaniklá osada - vesnice, myslíme ves, kterou její obyvatelé z různých důvodů opustili. Pokud ves nebyla v pozdější době obnovena, mluvíme o trvale zaniklé osadě. Je třeba také rozlišovat, kdy s osadou zanikla veškerá orná půda - plužina nebo jen její část a nebo, kdy část plužiny nebo plužina celá přešla do užívání sousední existující osady nebo osad.
    Výzkum, který se tímto problémem zabývá, je součástí sídelní historické geografie. Ta zkoumá z historického a geografického hlediska sídla, sloužící lidem v určitých společenskovývojových stupních k bydlení, k provozování hospodářství výrobní duchovně kulturní a obranné činnosti. Aby takto zaměřený výzkum mohl doplnit nejen regionální historii, ale historii vůbec, musí se opírat i o další vědní disciplíny - archeologii, kartografii, geologii, pedologii a toponomastiku. Je také třeba studium archivních pramenů a s ním spojených znalostí o významu středověké právní nomenklatury. Cennými informacemi může přispět i lidová tradice, místní pověsti a poznatky z regionální vlastivědné literatury. Výzkumem zaniklých středověkých obcí a plužin na Drahanské vysočině se v letech 1953 - 1990 zabýval prof. dr. Ervín Černý, DrSc. V oblasti, kterou vidíte na mapce, jsou zaniklé středověké obce a jejich plužiny. Zde prof. Černý provedl historickogeografický výzkum. A právě o něj se můžeme opírat při studiu našeho regionu.

Zaniklé středověké obce

Městečko Holštejn
Leželo kolem dokola uzavřeného údolí potoka Bílá voda mezi jižním okrajem dnešní vsi Holštejn a hradní skálou. Dodnes se tu říká „Na městečku“. Ves vděčí za svůj vznik hradu Holštejnu, o němž je první zpráva z roku 1278. Roku 1349 je pod hradem několik dvorců, a r. 1437 zápis v Zemských deskách mluví o městečku. Poslední zmínka o hradu a městečku Holštejnu jako „osedlých“ je z r. 1511. První zmínka o hradu jako pustém je z roku 1531. Městečko je uvedeno jako pusté v roce 1550.
Plužina zaniklého městečka měřila celkem 170 až 200 ha. Podle počtu parcel se dá usoudit, že městečko mělo 13 nebo 14 usedlostí.

Podolí
Zaniklé Podolí se nachází 1 km od Petrovic. Území, kde vesnice stála, se dodnes jmenuje Podolí. První zmínka o Podolí je z roku 1378, kdy Unka z Majetína prodal Petrovice, Podolí a Vavřinec Vilémovi a Elšce z Rohatce. Druhá citace je z roku 1412, další zmínka je z roku 1436, zde je Podolí uváděno stále osedlé, ale je pravděpodobné, že ves zanikla během husitských válek. Nalezená keramika odpovídá konci 13. až počátku 16 soletí. Bylo v něm celkem 18 usedlostí s průměrnou výměrou 7,7 ha, takže celková výměra podolské plužiny byla 137 ha. Je zajímavé, že tato plužina byla rozdělena mezi Petrovice, které patřily rájeckému panství a Veselici, která patřívala panství blanenskému. Šlo o dvouřadovou ves, jejíž délka mohla mít 300 m a vzdálenost obou řad od sebe díky potoku asi 150 m.
Těsně pod hrází rybníka „Staré Podolí“ nacházíme stopy po mlýnu, který však byl vybudován až v minulém století.

Neznámá zaniklá obec u Petrovic
V mírném lesním svahu, pod vrcholovou plošinou Kněží hory, SZ od Vavřince jsou stopy po 15 nepravidelně rozmístěných staveních. Zastavěná plocha je dlouhá 110 m a široká 50 m. Má velice neobvyklý půdorys. K této atypické osadě se neváže žádná pověst a pomístní jméno, Kněží hora nemá s původním jménem nic společného. Nabízí se však domněnka, že by mohlo jít o Lhotu u Vavřince, která je citovaná poprvé a naposledy v roce 1371.

Suchov, Lhotka, Hostěvsko
V Knize půhonů z roku 1460 čteme, že Anna z Valdštejna pohání Půtu ze Sovince a Doubravice, že jí drží její dědictví „Suchov, Lhotku, Hostěvsko, vsi pusté a Brusná, les a hory“. Je to první a také poslední zmínka v pramenech o těchto vsích. Je pravděpodobné, že uvedené vsi měly místní vztah k Brusně, zalesněnému kopci, který leží podél spojnice dnešních vsí Žďáru a Němčic.

Svinovy
Ve vzdálenosti 1,2 km západně od Němčic je okrajová lesní trať Svinovy, v níž podle vyprávění obyvatel Němčic stála vesnice Svinovy. Památkou má být z velké části zanesená roubená studna o průměru 2 m. Keramika pochází z 13. až 15. století. Torzo vsi, kromě tří pravoúhlých vyvýšenin se zaoblenými rohy, se nalézá v místech, kde probíhá stará cesta Němčice Kuničky.
Na jih od vsi jsou četné pinky a hromady, stopy po dolování železné rudy v minulém století. Usuzujeme, že ves měla asi 9 usedlostí a celková výměra plužiny cca 75 ha. Na jednu usedlost připadlo 8,3 ha nepříliš kvalitní půdy.
Další vesnice mohla být u dnešního Karolína, který byl založen až v první polovině 18 st. Nalezená keramika pochází z konce 13. a začátku 14.století. Délka této zaniklé osady byla 230 m a vzdálenost obou jejích řad až 100 m. Je pravděpodobné, že jde o Lhotku, protože severní hranice lesa se jmenuje Lhotka. Zanikla po krátké době existence.
Zbývající ves by mohla ležet v lesích mezi Žďárem a Kuničkami, jižně pod kopcem Brusnou, kde jsou stopy po osmi parcelách.

Přivyšina (Přibyšín)
Zaniklá Přivyšina leží 1,6 km SZ od Němčic. O existenci vsi se dochovala pověst a místní jméno lesní tratě.
První zmínka o Přivyšině je již z roku 1378, další z roku 1391, 1418 a 1528, kdy již byla pustou vsí. Pravděpodobně zanikla také v době husitské. Keramické střepy lze zařadit do 14. a počátku 15.století. Přivyšina leží v lesnatém svahu, klesajícím západně do údolí Svitavy. V jeho středu je zřídlo potůčku, upravené v kamennou roubenou studnu. Je zajímavé, že ves byla postavena kolmo na směr odtékajícího potůčku. Mezi oběma řadami domů vede upravená lesní cesta. Délka vsi je 190 m. Vzdálenost obou řad domů od sebe 25 až 45 m. Předpokládá se, že celková plocha plužiny je 170 ha, takže na jednu z 13 usedlostí by připadlo 13 ha.

Bohdalůvka
Ves je poprvé zmíněna, ještě jako „osedlá“, v roce 1463 společně se Sloupem, Šošůvkou a Gadišinou. V roce 1492 je již uváděna jako pustá. Stopy po zaniklé Bohdalůvce jsou 1,4 km JZ od dnešního Houska na lesní louce Bohdalevská. Jedná se opět o dvouřadovou ves, jíž protéká potůček. Bohdalůvka byla typickou krátkou dvouřadovou lesní lánovou osadou. Délka vsi byla 155 m. Vzdálenost mezi oběma řadami usedlostí byla cca 50 - 60 m. Nalezená keramika patří do druhé poloviny 13. až konce 14. století. Ves padla za oběť požáru patrně v průběhu husitských válek.

Housko
Leželo 1 km od dnešního Houska. Lze je datovat do poloviny 13. století. První zmínka je velmi pravděpodobně z roku 1349, kdy je uvedena pod jménem Hertwigslag. V roce 1371, při dalším vyjmenování holštejnských vsí má ves již jméno Hussy. K jejímu zpustnutí došlo dříve, než u Holštejna, a to již za válek husitských. V roce 1567 se tato ves stává součástí rájeckého panství a je nově obnovena kolem roku 1760, avšak o jeden kilometr jižněji kolem nově založené sklárny.
Zaniklé Housko je opět dvouřadová lesní lánová ves, dlouhá 415 m ve vzdálenosti obou řad 50 až 100 m. Na nejvyšším dominujícím místě se dodnes říká U Kostelíčku. Toto místo bylo ještě před průzkumem rozoráno. Byly vyorány spousty stavebního materiálu a množství lidských kostí. Jde o stopy po kostele se hřbitovem. Housko je jedinou zaniklou vsí v našem regionu, v němž byl kostel. Keramika spadá do konce 13. a počátku 15. století. Plošná výměra zachované části zaniklé plužiny je 125 ha. Ves zanikla za husitských válek.

Gadišina
Také její lokalizace není dosud vyřešena. V roce 1463 je uvedena v řadě osad (Slúp - Šošůvka - Gadišina - Bohdalůvka). V roce 1492 se uvádí pustá Gadišina mezi pustou Bohdalůvkou. Je možné, že Gadišina je severní částí Šošůvky zvaná Brána, která mohla být obnoveným pozůstatkem Gadišiny. Napovídaly by tomu plužiny v lesních tratích a v neposlední řadě název staré studny „Kadečka“ v Bráně. Situace je velmi spletitá, neboť 3 km severně od Šošůvky nad říčkou Luhou je louka zvaná odedávna Kocmánka, o které se vypráví, že tu kdysi stávala ves. Také zde jsou stopy po staveních a zaniklé plužině. Jedinou protinámitkou je přílišné odchýlení Kocmánky - Gadišiny od spojnice dvou sousedních osad Šošůvky a Bohdalůvky. Nalezená keramika odpovídá konci 13. století. Šlo-li skutečně o Gadišinu, muselo k jejímu zpustnutí dojít mezi léty 1463 - 1492. Příčinou mohly být válečné události nebo špatná polohy osady a plužiny a neúrodnost půdy.

Neradice
První zmínka z roku 1320. Leží 1,3 km S od Těchova. Lesní trať, kde tato vesnice ležela, se nazývá „V Neracku“. Na objevu má zásluhu starý veselický písmák Robert Sedlák. Sousedícím polím s lesní tratí Neracko se říkalo „Na Krchůvku“. Zde byl vyorán železný kříž, který badatel Kříž odevzdal do Moravského muzea v Brně. Neradice byly krátkou dvouřadovou vsí s 8 nebo deseti usedlostmi, dlouhou 200 m a se vzdáleností obou řad třiceti a sto deseti metrů. Neradická plužina zasahuje do katastru Veselice a Suchdola. Poslední zpráva o nich je z roku 1554, kdy již byly vedeny jako pustá ves. Zanikly v 15.století, nejspíše v době husitských válek. V lesní trati Podvrší se dá předpokládat další dosud nezjištěná zaniklá obec, nejspíše Vrchov. V rozsáhlé polní enklávě kolem samoty Nových Dvorů 1 km S od Blanseka lze předpokládat další zaniklá obec. Svědčí o tom archeologické nálezy v poli podél lesního okraje při přístupové cestě ke zřícenině. Zde se podle Roberta Sedláka někdy po první světové válce propadl oráč i s koňmi do sklepení.

Bezděčice
2,1 km JZ od Veselice a 0,7 km od Neradic. Nachází se v blízkosti lesní trati Bezděcko. Máme o ní dva záznamy z roku 1320 a 1554, kdy již byla pustá stejně jako Neradice. Jde o jednořadovou ves, která měla 9 usedlostí a zaniklý úvoz. Byla dlouhá 180 m. S tokem potůčku pod jižním okrajem vsi probíhá lesní cesta, která snad spojovala Bezděčice s Veselicí nebo jinou neznámou zaniklou obcí. Polní hospodaření v bezděčickém terénu bylo velmi náročné. Keramické střepy jsou z druhé poloviny 13. až 15.století. Bezděčice zanikly velmi pravděpodobně ve stejném období a ze stejných příčin jako sousední Neradice.

    Ne všechny zaniklé středověké osady byly dosud objeveny, jak jste poznali z přecházejícího textu. Mnohé čekají na své novodobé objevitele. Všímejte si místních jmen, zjišťujte, proč se určitým částem lesa, louky apod. říká právě tak a ne jinak.
    Všímejte si terénu i nálezů střepů, či jiných věcí. Třeba tím objevitelem budete právě vy.

předchozí stránka | obsah | další stránka

Otázky a úkoly :

1. Najdi si na mapě svoji vesnici. Jsou v její blízkosti zaniklé středověké obce ?
2. V blízkosti které z našich vesnic je nejvíce zaniklých středověkých vsí ?
3. Co bylo nejčastější příčinou zániku středověké vsi?

[ HOME PAGE | Experio ]

Copyright © 2000 All Rights Reserved.
Pro regionální internetový server Boskowan připravil se souhlasem autorů RoS

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.