Sloupsko - Osidleni jeskyn v dobe kamenne

Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy

Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[

OSÍDLENÍ JESKYŇ V DOBĚ KAMENNÉ

Oblast Moravského krasu ukrývá ve svých jeskyních nejen přírodní krásu, ale i mnoho hmotných pramenů z historicky nejstaršího období vývoje lidské společnosti. Poskytovaly totiž útočiště a ochranu paleolitickým lovcům již před 120 tisíci léty. Dějištěm prvních výzkumů byla jeskyně Býčí skála. Ta sice nespadá do našeho regionu, ale protože blanenský lékař dr. Wankel již v roce 1867 zde nalezl důkazy osídlení ze starší doby kamenné a tím zapsal Moravský kras spolu s jinými nemnohými místy v Evropě na samý počátek výzkumu diluviálního člověka, nesmíme ji opomenout. Stejně tak se musíme zmínit i o jeskyni Pekárně v údolí Říčky u Ochozu, kde profesor doktor Karel Absolon podnikl v letech 1925 - 30 rozsáhlý a systematický výzkum, při němž objevil jedno z nejbohatších sídlišť „lovců sobů“ ve střední Evropě. Ve vrstvách pocházejících z poslední doby ledové nalezl tisíce kamenných nástrojů, stovky kostěných zbraní, ale i vzácné umělecké předměty - realistická rytina koní, bizonů, soba, stylizované torzo ženské postavy a ozdobné ornamentální motivy na kostech, parozích a břidličných oblázcích, staré asi 12 000 let.

Jeskyně Kůlna (podoba po úpravách z roku 1998)

Jeskyni Kůlnu u Sloupu popsal poprvé v roce 1669 ve spise Tartaro mastix Moraviae brněnský lékař Johan Ferdinand Hertod z Todtenfeldu. V roce 1748, kdy tato jeskyně byla obklopena ještě lesem, ji zkoumal J.A.Nagel, dvorní fyzik a matematik císařského dvora. V roce 1850 zmapoval sloupské jeskyně společně s Kůlnou ředitel Salmových železáren ing. Ignác Wondráček. Blanenský lékař, otec moravské archeologie Jindřich Wankel, objevil v roce 1880 v této jeskyni stanici diluviálního člověka. Dr. Martin Kříž prováděl výzkumné práce v oblasti prehistorické archeologie na dně Kůlny v letech 1881 - 1885. Na jeho výzkum navázal v letech 1886 - 1909 dr. Jan Knies, sloupský učitel.

Dr. Jan Knies (1860 - 1937)
Archeolog a jeskynní badatel. Podle povrchových jevů nakreslil mapu - hydrografický systém Punkvy a tím předpověděl existenci systému Amatérské jeskyně. Z archeologických vykopávek zřídil první krasové muzeum ve Sloupě. Na sloupské škole působil jako učitel.

Jeskyně Kůlna u Sloupu byla první generací badatelů - Wankel, Kříž, Knies - prokopána jen zčásti. Byla tedy ušetřena ne vždy odborných zásahů. Pohroma ji však postihla za okupace. Fašističtí okupanti v ní zřídili továrnu, jež byla 2 roky v provozu. Povrch jeskyně byl srovnán a pokryt betonem. Tím byly zničeny nejmladší archeologické vrstvy. Naštěstí tajemství Kůlny nebylo ukryto v horních vrstvách, ale v hloubce několika metrů. Jejím výzkumem se zabýval ústav Anthropos Moravského muzea letech 1961 - 1976. Archeologové prokopali a prozkoumali plochu několika set metrů čtverečních do různých hloubek. Nejhlubší šachta dosáhla 15 metrů, aniž by narazila na skalnaté dno. Řez velmi členitými geologickými vrstvami zachytil poprvé v Moravském krase sled sedimentů jednotlivých fází celé poslední meziledové a ledové doby, t. j. za období asi 120 tisíc let. V průběhu oněch 120 tisíc let sloužila Kůlna za útočiště paleolitických lovců.

Mamut - unikátní fotografie z r.1928 (muzeum ve Sloupě, vpravo dr. J. Knies)

    Prvé tlupy neandertálců (Homo sapiens neandertalensis) staršího typu přišly do Kůlny asi před 120 tisíci lety. Jejich přítomnost byla jen přechodná, krátkodobá. Svědčí o tom nepatrný počet kamenných nástrojů i kosti ulovených zvířat. Kůlnu vyhledávali jen příležitostně při svých loveckých výpravách. Ke konci meziledové doby, snad před 100 až 70 tisíci lety, však Kůlnu osídlily dlouhodobě jiné tlupy neandrtálců. Tito lovci po sobě zanechali množství kamenných nástrojů, řadu ohnišť a zbytky značného počtu ulovených zvířat lesní až lesostepní krajiny - velcí koně, jeleni, bizoni, tuři a lesní nosorožci. Tito lidé pobývali v Kůlně ještě v době počínajícího ochlazování poslední doby ledové a zažili postupné přibývání stepních zvířat. Pak odešli a o jejich osudech nemáme doklady. Tyto dvě prvé fáze osídlení jsou omezeny jen na Kůlnu. Nikde jinde na Moravě nejsou dosud zjištěny.
    V prvé polovině doby ledové tzn. před 60 až 40 tisíci lety, kdy docházelo k opětovným klimatickým výkyvům chladným a teplým, navštěvovaly Kůlnu skupiny neandertálců se zcela jinou tradicí nástrojů. Asi před 45 tisíci lety se usídlily na delší dobu. Byli to lovci zvířat studených stepí, mezi nimiž převažoval sob a mamut, objevoval se i srstnatý nosorožec. Nástroje svědčí o dokonalé technice opracování pazourku a parohové palice o prvém užívání kostěných zbraní. Lidé této tradice se přechodně objevili i v Pekárně a z téže doby pocházejí i kosterní zbytky neandertálce z jeskyně Švédův stůl u Ochozu.
    Zánikem této kultury končí éra neandertálců a údobí středního paleolitu a objevují se lidé moderního (cromagnonského) typu - Homo sapiens sapiens se zcela novou kulturní i technologickou tradicí. Nejdříve se usídlili v Býčí skále, kde z místních rohovců naštípali několik tisíc předmětů. To byl počátek mladšího paleolitu, snad 40 tisíc let starý. Také tito lidé navštívili zcela krátce Pekárnu. V následujícím období dávali přednost sídlištím pod širým nebem, kde si stavěli stanové příbytky. Kras navštěvovali snad jen za účelem lovu - v jeskyni Pod Hradem poblíž Macochy lovili asi před 33 tisíci lety občas jeskynní medvědy. Podle typu kamenných nástrojů to mohli být potomci lidí žijících kdysi v Býčí skále.
    Potomci lovců mamutů z Předmostí u Přerova a z Dolních Věstonic se snad zatoulali asi před 22 tisíci lety do Kůlny, kde zanechali kromě malého počtu nástrojů a zbraní i několik ornamentovaných zvířecích kostí. Vrcholné období osídlení Moravského krasu nastává asi před 13 až 11 tisíci lety, kdy na Moravu přichází ze západu družiny lovců sobů. Střediskem se stala Pekárna, ale osídleny také byly Kůlna, Býčí skála a větší počet jeskyní v celém krasu. Pouze v Kůlně však máme doklady o tom, že tito lovci zde byli tak dlouho, že přežili nejen konec doby ledové, ale i odchod stád sobů na sever. S opětovným rozšířením lesů po ledové době se k nám vrátila lesní zvířena - jelen, los, bizon, tur, na jejichž lov se tito lidé pozdního paleolitu před 11 - 7 tisíci lety museli zaměřit.
    Tím skončilo období přisvojovacího hospodářství lovců a sběračů starší doby kamenné - paleolitu. V následujícím období dochází k rozšíření zemědělství a pastevectví, tedy k výrobnímu hospodářství.

předchozí stránka | obsah | další stránka

Otázky a úkoly :

1. Které jeskyně v Moravském krasu sloužily jako obydlí pravěkých lovců ?
2. Vytvoř časovou přímku, týkající se pravěkého osídlení Moravského krasu.
3. Najdi na mapě v pravěku osídlené jeskyně, které se nachází mimo náš region.

[ HOME PAGE | Experio ]

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.