Sloupsko - Lidove tradice a zvyky

Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy

Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[

LIDOVÉ TRADICE A ZVYKY

    Přesto že žijeme novým a moderním životem, jsme, aniž bychom si to uvědomovali, spojení s našimi předky lidovými tradicemi, které se stále ve většině našich obcí dodržují.
    Nový rok začínal vždy ženskou koledou. Muži ráno podali ženám sukni a ty se vydaly „na vandr“. Obcházely vesnice a nezřídka i na saních tažených koňmi s rolničkami zajížděly i do poměrně vzdálených obcí, kde koledovaly. Výslužku si pak dělily v nejbližší hospodě, patřičně se veselily a tak vítaly nové, radostnější dny. Na Tři krále koledovali zase chlapci. Oblečeni byli v dlouhé košili, na hlavách rozstříhané „kabelky“ (sáčky) od mouky do podoby královských korun. Označeny byly žlutým (zlatým) křížem. Poslední z chlapců byl natřen krémem na boty nebo sazemi a představoval „mouřenína“. Zpívali speciální koledu: „My tři králi, my jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujeme vám...“. Křížky a písmeny K+M+B označili navštívený dům. Ostatky (masopust) se vyznačovaly průvodem masek, který obcházel dům od domu vesnici. Do pochodu vyhrával harmonikář. V čele kráčeli stárkové s právem. Ženatí nosili panenku s čepcem a méně škrobenými sukněmi, svobodní velice nazdobenými, naškrobenými sukněmi, zdobenými navíc pestrými vyšívanými stuhami. Nahoře nesměl chybět myrtový věneček. Stárky doprovázel ochránce pokladny a zároveň mluvčí, který zval na taneční zábavy. Ty se konaly nepřetržitě od soboty do půlnoci, a to mezi úterkem a středou. V průvodu nesměl chybět medvědář s medvědem. Ti nejvíce proháněli a výpraskem trestali dovádivé děti, dále řezník se šavlí, na niž se napichovaly zabíjačkové dobroty, cikánka s košíkem na koblihy, kominík a hajný - ti občany pokutovali za různé přestupky. Typičtí byli též ptáčníci, lékaři, holiči atd. Ostatky končívaly velmi slavným pochováním basy. Celý obřad byl nejzajímavější pro diváky tím, že vykonavatelé (kněz a kostelník) v sáhodlouhé litanii zrýmovali a přednesli za všeobecného veselí humorné události, které se udály během roku. Ani „plačky“ se neudržely při pláči, jak jim bylo důrazně přikázáno.
    Až do Velikonoc se nekonaly taneční zábavy ani svatební veselí. Na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu se klapalo a hrkalo, protože všechny zvony „odletěly do Říma“. Tento akt byl doménou chlapců, teprve v posledních letech berou na milost i děvčata. Klapačky i hrkačky byly dřevené, doma vyrobené. Největší pýchou bývaly dva až tři hrkače obrovské. S nimi chodili jen nejstarší chlapci (14, 15 let), kteří klapání vedli a určovali sraz, směr pochodu, výběr a dělení peněz, kázeň klapačů. Ráno se všichni myli pramenitou vodou, klapání ukončili pochodem kolem kostela nebo kapličky - vždy 3x - a zbožným modlením. Ve tři hodiny na Velký pátek směli jen klapat - bez hrkání - ti nejstarší a nejšikovnější, kteří ovládali rytmus „Umřel Kristus pán“.
    Na Červené pondělí byl tradiční mrskút. Vyplácání děvčat bylo vrbovou žilou, kterou chlapci sami pletli a na oplátku dostali kraslici, kterou děvčata sama barvila, malovala nebo zdobila.
    Mezi dvojicemi se vzájemnou sympatií bývala výměna. Na Květný pátek - což je první pouť ve Sloupě - obdržela děvčata perníkové srdce „Z lásky“ nebo perníkovou panenku v peřince. Chlapci pak na Červené pondělí, kromě kraslic, dostali piškotového beránka s rozinkovýma očima, sněhovou vlnou a krásnou červenou mašlí.
    Poutě se slaví dodnes, kromě již zmíněného Květného pátku, v Němčicích „stoléčky“ na Boží tělo, ve Veselici na Antonína, v Suchdole na Annu, ve Vavřinci na Vavřince, v Petrovicích a Žďáru na Petra a Pavla a v Ostrově „Dráteník“ na Maří Magdalenu. V Šošůvce se na Václava konají hody v krojích, s vrchností, drábem, stárky a chasou.
    Rok je uzavřen stavěním Betlémů v rodinách a koledou na Štěpána, kdy muži ráno dostanou od svých žen kalhoty a dále koledují stejným způsobem jako ženy na Nový rok.
    Ne všechny tyto zvyky se udržují i nyní, ale řada z nich přetrvává dodnes.

předchozí stránka | obsah | další stránka

Otázky a úkoly :

1. Který zvyk se již v obci, kde bydlíš, nevyskytuje?
2. Který by se ti nejvíce líbil a proč?
3. Nakresli oblíbenou postavu z masopustního průvodu.
4. Popiš, jak slavíte ve vaší obci pouť nebo hody.
5. Proč by se měly tradice uchovávat?
6. Urči pomocí kalendáře termíny poutí a hodů v jednotlivých obcích.

[ HOME PAGE | Experio ]

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.