Sloupsko - Doba zelezna

Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy

Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[

DOBA ŽELEZNÁ A PRŮBĚH OSÍDLOVÁNÍ V I.TISÍCILETÍ NAŠEHO LETOPOČTU

Pozdní dobu bronzovou (první polovina l. tisíciletí př.n.l.) vystřídá období halštatské, které představuje již starší dobu železnou. K velkému rozvoji zpracování železa v Moravském krasu došlo v mladším halštatském období (těsně před první polovinou 1. tisíciletí př.n.l.). Přímým dokladem vyspělé hutnické činnosti je nález kovářské dílny v jeskyni Býčí skála. V této dílně, patrně spěšně opuštěné, byly nalezeny obrovské perlíky, dláta, klíny, kovadlina, zlomky železa a části dvojhrotých hřiven. Kovářská dílna v Býčí skále je v historii železářství ojedinělým nálezem světového významu.

Soška bronzového býčka z Býčí skály

    Jiným nálezem mimořádné hodnoty z Býčí skály je známý „knížecí pohřeb“, který patří do okruhu horákovské kultury, charakteristické pro moravské období halštatu. Pod vrstvou písku, štěrků a kamenů byla v jeskyni nalezena velká žároviště, místy překrytá vrstvou spáleného vápence. Pod nimi byla směs hlíny, zuhelnatělého obilí a dřevěného uhlí. Na jednom žárovišti se našly zvířecí kosti, střepy nádob, součásti vozu, lidské pozůstatky, množství ozdob i šperků a spálené obilí. Na udusané podlaze poblíž žároviště leželo v nejrůznějších polohách přes 40 lidských koster. Některým chyběla hlava, jiným údy. Na dláždění z kamenných desek ležely dva skelety lidských rukou, zasypané obilím a ozdobené zlatými prsteny a bronzovými náramky. Vedle ležela polovina lidské lebky a poblíž byly roztroušeny různobarevné skleněné perly, množství bronzových a zlatých předmětů, bronzové nádoby, žezlo a plastika býčka s železným trojúhelníkem vsazeným do čela. Nález v předsíni Býčí skály a jeho další možné interpretace se v poslední době stal předmětem živé diskuse. Většina předmětů svědčí o tom, že „pohřeb“ pochází z konce halštatského období, kdy obyvatelé Moravského krasu a jeho okolí již měli živé obchodní styky se Středomořím. Materiál jiných nejmladších žárových hrobů z této doby ukazuje, že pod tenkou vládnoucí vrstvou „prakeltských“ bojovníků stále žil a rozvíjel se lid popelnicových polí.
    Příchod Keltů do oblasti Moravského krasu Drahanské vrchoviny se klade do 4. až 2. století př. n. l. Budovali si mohutná hradiska (oppida) blízko ložisek železné rudy a tuhy, nebo blízko cest, na nichž se obchodovalo s jantarem. V keltském oppidu Staré Hradisko na severovýchod od Moravského krasu (mezi Protivanovem a Plumlovem) žilo na 5 000 obyvatel. Keltové zavedli používání mincí, hrnčířského kruhu, rotačního kamenného mlýna apod. O keltské přítomnosti svědčí i hradiště Staré zámky u Líšně, po odchodu Keltů obnovené a využité Slovany v období Velkomoravské říše.
    V posledních letech l. století př.n.l. zlomili moc Keltů v našich zemích germánští Markomani a Kvádové, jejichž okupace trvala až do 4. století n.l. Po odchodu Germánů převládl slovanský živel a bojoval nebo na čas žil i v jakési symbióze s Avary. V období Sámově se však probojoval k vlastnímu kmenovému svazu a později vytvořil mocnou Velkomoravskou říši s velmi vyspělou materiální i duchovní slovanskou kulturou, která ovlivnila i vývoj jižních a východních Slovanů. Již v 7. a 8. st. n. l. nabývá pro staré Slovany území Moravského krasu znovu velkého významu pro velké zásoby železné rudy. Železná ruda byla zpracovávána především ve střední části Moravského krasu, zejména v okolí Olomučan.
    Usazeniny v jeskyních i před jejich vchody vydaly důležitá svědectví o vývoji prehistorického člověka v této oblasti. Kromě toho však poskytly i množství kosterních zbytků velkého počtu zvířecích druhů, které již dávno vyhynuly. Byly tu nalezeny zbytky tundrové a stepní zvířeny (mamut, nosorožec, sob, pratur, kůň) a lesní zvířeny z období, kdy teplejší a vlhčí podnebí umožnilo rozšíření lesů (srnec, jelen, daněk, los, bobr, divoká kočka, rys aj.). Žili tu i zástupci vysokohorské zvířeny (kamzík, kozorožec, svišť). V jeskyních nacházeli svá doupata jeskynní medvědi, lvi a hyeny. Zpracované nálezy jsou uloženy v muzejních sbírkách, zejména v Brně a ve Vídni. Moravské muzeum v Brně je svou sbírkou a expozicí v pavilónu Anthropos proslulé po celém světě. K nejnadšenějším pracovníkům, kteří obětovali všechen svůj čas k načrtnutí předhistorického života v Moravském krasu a položili základy československé archeologie, patřili především J.Wankel, M.Kříž, K.Maška, J.Knies, V.Čapek, A.Stehlík, K.Absolon, J.Skutil aj. V jejich šlépějích kráčejí s nemenší zaníceností, ale s využitím nejmodernějších výzkumných metod nynější pracovníci Moravského muzea v Brně a Okresního muzea v Blansku.

předchozí stránka | obsah | další stránka

Otázky a úkoly :

1. Znázorni na časové přímce osidlování našeho území.
2. Co víš o archeologii a zakladatelích naší archeologie ?
3. Co víš o Býčí skále, znáš nejnovější hypotézu o ní ?

[ HOME PAGE | Experio ]

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.