Sloupsko - Ochrana prirody

Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy

Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[

OCHRANA PŘÍRODY

    Náš region je součástí nejvýznačnější krasové oblasti v České republice. Den 4.červenec 1956 je datem vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, přičemž byla stanovena přísná opatření k zabezpečení přírodních a kulturních hodnot tohoto jedinečného území. Vymezení CHKO Moravský kras se zhruba shoduje s rozšířením devonských vápenců mezi Brnem a Sloupem v Moravském krasu, to je pruh v délce asi 25 km o šířce 3-6 km.
    Celá oblast je z hlediska vodního systému dělena na tři části. Severní část má nejrozsáhlejší jeskynní systém na říčce Punkvě a jejích zdrojnicích Bílé vodě a Sloupském potoku (Luha), délka jeskyní je asi 17 km. V této části je největší cestovní ruch. Veřejnosti přístupné a světoznámé jsou jeskyně Sloupsko-šošůvské, Punkevní, Kateřinská, Balcarka a 138,4 m hluboká propast Macocha. Střední část s jeskynním systémem mezi Rudickým propadáním a Býčí skálou asi 7 km je vymezena částí povodí Jedovnického a Křtinského potoka. Plošně nejmenší je jižní část chráněné oblasti se systémem jeskyně Ochozské - asi dva kilometry Říčky.
    Ochrana celého území 94 km2 sleduje uchování všech přírodních krás. Jedenáct nejhodnotnějších částí CHKO je vyhlášeno za státní přírodní rezervace (SPR) s velmi přísnými ochrannými podmínkami (např. Moravský kras střed, Josefovské údolí, Býčí skála, Hádecká planinka a jiné). Územní ochrana představuje ochranu velkého bohatství rostlinných a živočišných druhů, ale i povrchových a podzemních krasových jevů. Snaha o uchování jedinečných krás Moravského krasu sahá do roku 1930, kdy se stal státní přírodní rezervací Moravský kras střed a jeskyně Pekárna, postupně pak přibývaly další oblasti v letech 1933 a 1950, až došlo k již zmíněnému roku 1956.

Kruhatka Matthioliho

Vytčené cíle a principy ochrany území se však nedařilo a dosud zcela nedaří prosadit do praxe. Krajina byla zjednodušena, zlikvidovala se rozptýlená zeleň (osamělé stromy, remízky, skalky, meze), narostly divoké skládky, zavezly se drobné závrty, znečistily se povrchové i podzemní vody. Ovzduší v hlubokých kaňonovitých žlebech bylo znečištěno výfukovými plyny, turisté devastují krápníkovou výzdobu. V jižní části CHKO škodí živelná výstavba rekreačních chat. Důsledkem je vymizení řady vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Vyhynul např. jazýček jadranský, vstavač nachový, vstavač vojenský, z živočichů tetřívek obecný (50.léta) a sokol stěhovavý (60.léta). Varující jsou úbytky vrápence malého (netopýr). Ochranná opatření spočívají v omezení chemizace, zatravňování ploch s erozí a průsaky do podzemí, dále odklon dopravy z části Moravský kras střed, doprava ekovláčkem a koňskými povozy, dodržování čistoty vod, rušení divokých skládek. Chceme-li zachovat Moravský kras takový, aby byl i nadále jednou z perel naší vlasti, musíme i my zachovávat přísná pravidla chování v CHKO. Jsou to:

V přírodě neodhazuji odpadky, udržuji pořádek tak, aby zde má přítomnost vůbec nebyla patrná.
Oheň rozdělávám na vyhrazených místech a řídím se přitom bezpečnostními pravidly.
Neznečišťuji vodu a nepoškozuji ani jiné části neživé přírody.
Nedělám v přírodě zbytečný hluk, nepoužívám tu přenosné rádio ani další podobné přístroje.
Neničím a nepoškozuji rostliny a houby. Nepřesazuji rostliny z volné přírody do zahrádky ani naopak.
Neruším volně žijící živočichy a neničím jejich úkryty a hnízda.
Zvláště obezřetně se chovám k chráněným rostlinám a živočichům.
Dodržuji návštěvní řády v chráněných oblastech, chodím po vyhrazených cestách.

Od nejstarších dob byl hlavní zájem badatelů v Moravském krasu zaměřen především na krasové jevy. V závěru minulého století se začíná rozvíjet zájem o živou přírodu, která je velmi rozmanitá. Životní podmínky se často na malých vzdálenostech výrazně mění a tím se mění i skladba rostlin a živočichů.

Kosatec nízký

V nejjižnějších částech Moravského krasu jsou typické teplomilné druhy. V podrostu dubových lesů nalezneme vzácné chráněné druhy: koniklec velkokvětý, kosatec nízký a třemdavu bílou. Z živočichů je to plž lačník stepní a z obratlovců ohrožený druh ještěrka zelená. Střední části jsou charakteristické dubohabrovými lesy, v jejichž podrostu roste jaterník podléšťka, prvosenka jarní a pryšec mnohobarvý. Z chráněních motýlů je to jasoň dymnivkový. Ostrůvky teplomilných společenstev nalezneme i v nejsevernější části Moravského krasu. Z chráněných rostlin tu roste sasanka lesní, zvonek klubkatý, bělozářka větevnatá, z živočichů plž pásovka žíhaná a kuželovka skalní, z brouků roháč obecný a savec plch velký. Největší plochy severní a střední části patří bukovým lesům. Dříve hojná jedle bělokorá je zde na ústupu.V podrostu roste chráněná lilie zlatohlavá, střevíčník pantoflíčník a okrotice červená. Z živočichů obojživelníků uveďme mloka skvrnitého a z ptáků holuba doupňáka, který je jen velmi vzácný, stejně jako sova pálená. Úpatí a suťové svahy jsou porostlé javory, jasany, jilmy, buky, mezi nimi vzácně roste chráněný tis červený. Z podrostu je významný výskyt různých druhů kapradin a chráněný jelení jazyk celolistý a brambořík divoký. V úzkých nivách podél toků se uplatňují společenstva s olší lepkavou, jasanem ztepilým a různými druhy vrb.Z chráněných a vzácných druhů ptáků zde žije konipas horský, skorec vodní a ledňáček říční. V době ledové byly ledovcem vytlačeny z předhůří Alp do Moravského krasu rostliny, např. tařice skalní a zákonem chráněný pcháč bělohlavý. Na dně propasti Macochy, na svém jediném nalezišti v České republice roste chráněná kruhatka Matthioliho. V jeskyních žije poměrně málo živočichů. Jsou to především bezobratlí, zástupci chvostoskoků, roztočů a pancířníků. Z obratlovců pak netopýři, kterých bylo zjištěno 18 druhů. Z chráněných je nejznámější vrápenec malý a netopýr velký. Na slunných travnatých stráních můžeme nalézt hadinec červený a chrpu Triumffetiho.

předchozí stránka | obsah | další stránka

Otázky a úkoly :

1.     Vymez délkou, šířkou a význačnými místy CHKO Moravský kras.
2.     Jmenuj alespoň 4 zásady správného chování v CHKO.
3.     Čím lidé CHKO nejvíce škodí?
4.     Které chráněné rostliny Moravského krasu znáš podle jména a které z vlastní zkušenosti?
5.     Který chráněný živočich je ve znaku CHKO Moravský kras?

[ HOME PAGE | Experio ]

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.