Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy

Poznámka: modře orámované obrázky jsou zmenšeniny. Původní velké a kvalitní obrázky uvidíte, když kliknete myší na zmenšeninu.[

KATEŘINSKÁ JESKYNĚ

    Asi 300 metrů před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb se u Skalního mlýna v pravém údolním svahu Suchého žlebu ve výši 352 m n. m. otevírá 8 m vysoký vchod do Kateřinské jeskyně. Jde o výtokovou jeskyni podzemních vod, přicházejících v minulosti do této oblasti od severovýchodu.

    Kateřinskou jeskyni tvoří dva mohutné, vzájemně spojené dómy s přilehlými chodbami. Svrchní a spodní patra jsou vyvinuta v podstatně menším rozsahu. Turistická trasa prochází středním patrem v délce 430 m. Celková délka jeskyně je 950 m. Další pokračování Kateřinské jeskyně směrem k severovýchodu je uzavřeno mohutnými závaly. Vstupní část Kateřinské jeskyně, zvaná Předsíň, je známa paleolitickým osídlením, o němž svědčí stopy obou ohnišť, četné pazourkové i kostěné nástroje a opálené kosti čtvrtohorních zvířat. Kromě paleolitických nálezů zde bylo objeveno několik desítek střepů z různých období pravěku, časné doby historické a středověku. Za vstupní chodbou leží Hlavní dóm (Stará Kateřinská jeskyně), 95 m dlouhý, 44 m široký a až 20 m vysoký. Došlo zde ke zřícení stropů, jejichž zbytky v podobě skalních bloků a sutí vyplňují dno prostory. V jeho severovýchodní části v tzv. Medvědím komíně nalezl profesor Karel Absolon 10 lebek a koster jeskynních medvědů.


Vchod do Kateřinské jeskyně

K Hlavnímu dómu se váže několik historek o bloudění neopatrných jednotlivců. Jedna z nich, o pasačce Kateřině, která se v jeskyni skryla před nepohodou a nenalezla východ, dala jeskyni jméno.
    V r.1909 se podařilo profesoru Absolonovi a jeho spolupracovníkům proniknout ze severovýchodní části Hlavního dómu do dalších prostor - Nové Kateřinské jeskyně s bohatou a neobvyklou krápníkovou výzdobou. Z ní vyniká především Stalagmitový lesík, charakteristický tenkými hůlkovitými stalagmity. V ostatních částech Kateřinské jeskyně se tyto formy nevytvořily nebo se vlivem zřícení stropů nezachovaly. Trosky stropů jsou patrné i v následující prostoře - zvané Dóm chaosu, kde se výzdoba zachovala převážně na stěnách v podobě sintrových vodopádů. Nad tímto dómem probíhá ve výšce 30 m horní patro, objevené profesorem K. Absolonem v r.1940, při jehož průzkumu tragicky zahynul Absolonův spolupracovník Jan Němec. K soustavě Kateřinské jeskyně patří ještě nedaleká jeskyně Koňská jáma a vysoko položená jeskyně Horní v Chobotu.

předchozí stránka | obsah | další stránka

Otázky a úkoly :

1. Jak získala Kateřinská jeskyně jméno ?
2. V které části krasu se jeskyně nachází ?
3. Kdo objevil Novou kateřinskou jeskyni a v kterém roce ?
4. Přemýšlej. Proč dostala jedna z prostor jeskyně název Dóm chaosu ?


[ HOME PAGE | Experio ]

Copyright © 2000 All Rights Reserved.
Pro regionální internetový server Boskowan připravil se souhlasem autorů RoS

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace pro komerční účely.