Sluneční soustava - Meteoroidy, meteory, meteority

SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Jiří W a g n e r , Jr., wag@volny.cz

Meteoroidy, meteory, meteority
Meteor je jasný záblesk (někdy i jasný proužek) světla na noční obloze vznikající při vstupu meteoroidu do zemské atmosféry (meteorům se říká také "padající hvězdy", dříve i "kamení z nebes"). Na čisté (bez oblačnosti) noční obloze a při jasné atmosféře je možno spatřit v průměru několik meteorů za hodinu. Při průletu Země rojem meteoroidů ("meteorické deště") je pak možno vidět meteorů často mnohokrát víc než sto za hodinu - Leonidy (proud prachových částic uvolněných před více než sto lety - třemi návraty - z komety Tempel-Tuttle), Draconidy, Perseidy ap. Velmi jasné meteory se nazývají bolidy (angl. fireballs).
Meteority jsou kousky Sluneční soustavy, které při průchodu atmosférou neshoří celé a jejich zbytek dopadne až na zemský povrch. Meteorit je tedy závěrečná fáze cyklu meteoroid --> meteor --> meteorit. Naprostá většina meteoroidů, které se dostanou do zemské atmosféry, však končí jako meteor.

Většina meteoritů nalezených na zemském povrchu pochází z asteroidů - několik jich je pravděpodobně speciálně z planetky Vesta, některé zřejmě z komet. Malé množství nalezených meteoritů se zdá být měsíčního (15 kusů) nebo martského (13 kusů) původu.
Přestože se meteority zdají být pouze nudnými kousky kamene, jsou dík možnosti jejich zkoumání v laboratoři nesmírně důležité. S výjimkou několika kilogramů kamenů přivezených posádkami programu Apollo z Měsíce, jsou totiž meteority jediným materiálem, který pochází z vesmíru za hranicemi Země.

Typy meteoritů
Kovové	primárně železo a nikl; podobné asteroidům typu M
Křemík/kov	směs železa a křemíkatých materiálů jako asteroidy typu S
Chondrity	zdaleka největší počet nalezených meteoritů; složením podobné plášti a kůře planet pozemského typu
Uhlíkaté chondrity	složením velmi podobné Slunci bez těkavých látek; podobné asteroidům typu C
Achondrity	podobné pozemskému čediči; meteority, u nichž se předpokládá původ na Měsíci nebo Marsu jsou achondrity

Následující tabulka je z knihy Vagna F. Buchwalda. Ta obsahuje všechny známé meteority (celkem 4660 kusů o celkové hmotnosti 494 625 kg) z doby od r. 1740 do r. 1990 (s výjimkou meteoritů nalezených v Antarktidě).
Pozn.: "Pád" je chápán jako pád meteoritu zpozorovaný očitým svědkem, "nález" je meteorit nalezený po pádu bez přímého pozorování tohoto jevu.

Statistika meteoritů
Typ	Pád %	Nález %	Hmotnost "pádů"	Hmotnost "nálezů"
Kamenné	95,0	79,8	15200	8300
Kámen/železo	1,0	1,6	525	8600
Železo	4,0	18,.6	27000	435000

Každý den vletí do atmosféry Země velké množství meteoroidů - hmotnost tohoto materiálu dosahuje až několika set tun. Ale skoro všechny jsou velmi malé - každý váží jenom pár miligramů - a tak shoří. Pouze ty největší dosáhnou zemského povrchu a stávají se meteority. Hmotnost největšího nalezeného meteoritu (Hoba, Namíbie) činila 60 tun.
Průměrná rychlost meteoroidu vstupujícího do atmosféry se pohybuje mezi 10 až 70 km/s (36 000 - 252 000 km/hod). Ale až na ty největší jsou meteoroidy velmi rychle zbrzděny třením v atmosféře na pár kilometrů za hodinu a dopadají na povrch nízkou rychlostí. Pouze meteoroidy těžší než několik tun jsou zpomaleny mnohem méně. Ty pak při dopadu (naštěstí velmi vzácně) vytvoří kráter.
Dobrým příkladem dopadu malého asteroidu na Zemi je Barringerův kráter poblíž Winslow v Arizoně (známý také jako Meteor Crater). Vznikl před 50 tisíci lety při dopadu železného meteoru měřícího zhruba 30-50 metrů v průměru. Kráter má v průměru 1200 metrů a hluboký je 200 metrů. Takových kráterů bylo dosud na Zemi identifikováno kolem 120.
Známější novodobý impakt se objevil roku 1908 ve vzdálené neobydlené oblasti západní Sibiře u říčky Tunguzka. Meteor měl v průměru okolo 60 metrů a pravděpodobně se skládal z mnoha nesourodých částí. Oproti případu Barringerova kráteru se Tunguzský meteorit rozpadl před tím, než dopadl na zem, a tak se nevytvořil žádný kráter. Nicméně všechny stromy v okruhu 50 kilometrů byly vyvráceny a zvuk exploze byl slyšet až v Londýně.

Existuje pravděpodobně nejméně 1000 asteroidů větších než 1 km v průměru, které křižují dráhu Země. Jeden z nich zasáhne Zemi průměrně jednou za 300 000 let. Větší asteroidy jsou méně početné a srážka s nimi je méně častá, ale i ty mohou Zemi občas zasáhnout a taková srážka má pak zničující účinky.

Náraz úlomku komety na Zemi ve filmu Deep Impact - 1

Náraz úlomku komety na Zemi ve filmu Deep Impact - 2

Náraz komety nebo jiného objektu velikosti zhruba asteroidu Hefaistos nebo komety Shoemaker-Levy-9 byl pravděpodobně příčinou vyhynutí dinosaurů před 65 milióny lety. Zanechal po sobě 180 km široký kráter, který je nyní skryt v džungli poblíž Chicxulubu na poloostrově Yucatan.
Podle výpočtů založených na počtu pozorovaných asteroidů lze předpokládat, že na formování Země se každý milión let podílely tři krátery o šířce 10 km nebo více. Toto tvrzení je se shoduje s geologicky podloženými důkazy. Naproti tomu je mnohem obtížnější vypočítat četnost srážek s objekty většími, podobnými původci kráteru v Chicxulubu - nicméně jeden náraz každých 100 miliónů let se zdá být přiměřeným odhadem.

Zde jsou odborné odhady následků srážky s tělesy různých velikostí:
(z knihy 'The Impact Hazard', by Morrison, Chapman and Slovic, published in Hazards due to Comets and Asteroids)

Top

Prameny: The Nine Planets

Our other websites: Military | Agile Factory | Blanensko | Beatles

Průměr tělesa (metry)	Síla (megatuny)	Interval (roky)	Následky
< 50	< 10	< 1	Meteory v horní vrstvě atmosféry, většinou nedosáhnou povrchu.
75	10 - 100	1000	Železné vytvoří krátery jako Meteor Crater; kamenné vybuchnou jako Tunguzský meteorit; při nárazu do země zničí oblast velikosti města.
160	100 - 1000	5000	Železné i kamenné dosáhnou povrchu; komety vybuchnou v atmosféře; náraz do země zničí oblast velikou jako městská aglomerace (New York, Tokio).
350	1000 - 10,000	15,000	Náraz do země zničí oblast velikosti malého státu; pád do oceánu způsobí menší vlnu tsunami.
700	10,000 - 100,000	63,000	Náraz do země zničí oblast velikosti středně velkého státu (Virginie, Bulharsko); pád do oceánu způsobí velkou tsunami.
1700	100,000 - 1,000,000	250,000	Prach vyzdvižený do atmosféry po nárazu do země má globální katastrofické následky pro celou Zemi; zničená oblast je veliká jako velký stát (Kalifornie, Francie).