Poslední focení... a jeho krach

Ještě při maturitním večírku si třída 4.A slavnostně slíbila, že se všichni musí sejít u příležitosti celoškolního fotografování 9. června 2003. Sotva se týden s týdnem sešel, ze slibů zbyl jen popel - jeden, či spíše jedna odjela na prázdniny, druhá začala pracovat a třetí měla zrovna ten den přijímačky na vysokou...

Výsledkem toho bylo, že jsme se před školou sešli tři - já jako třídní fotograf, profesor Voznička jako třídní učitel a Anča Bezdomníková jako jediná zástupkyně právě odmaturovavší třídy. Po čtvrthodině marného čekání na dalšího adepta na společné fotografování jsme tedy na chvilku zašli do páně profesorova kabinetu, kde si Anča prohlédla již vytvořené stránky své někdejší třídy, abychom se po chvíli rozloučili s troškou lítosti, že všichni ostatní se na poslední sraz vyprdli.

Ale tak to chodí, po maturitě je to jako s těmi ptáčaty a rodným hnízdem. Všichni jako ta ptáčata z hnízda vyletěli a už jim zůstanou jen vzpomínky na léta společně prožitá. Aspoň že ta léta budou v jejich myslích stále krásnější a krásnější.

Profesor Voznička a Anča Bezdomníková (montér v pozadí do 4.A nepatří) Profesor Voznička marně vyhlíží dalšího ze svých žáků Anča smutně kontroluje ubíhající čas - na obzoru stále žádný další spolužák Profesor Voznička najíždí na tyto stránky
Anča si prohlíží fotky z plesu, posledního zvonění a maturitního večírku Pan profesor mezitím pracuje, holt je v zaměstnání A ještě pár posledních pohledů na společné snímky

 

A zazvonil školní zvonec a středoškolské pohádky je konec...

zpět na hlavní stránku