Farní kostel sv. Jakuba staršího
   První zprávy o kostelu jsou již z poloviny 14. st. Jde o pozdně gotickou původně třívěžovou stavbu /nynější hlavní věž dosahuje výšky 41 m/. Klenba trojlodního kostela spočívá na osmi opěrných sloupech, hlavní vchod je zdoben portálem. Uvnitř kostela se nachází renesanční náhrobníky držitelů panství – Ederů ze Šťávnice a Morkovských ze Zástřizl. Kostel je poznamenán mnoha požáry a několika přestavbami.

Hrad
   Dominanta kraje. Vybudován byl pravděpodobně ve 13. st. pány z Boskovic. Rozsáhlá zřícenina je obehnána zachovalými hradbami se střílnami, v rohu brány se dochovala dřevěná kladka – zbytek dřevěného padacího mostu, v nádvoří je vyhloubena 30 m hluboká studna se šlapacím kolem. Byl obydlen do r. 1729.

Filiální kostel Všech svatých
Jednoduchá gotická stavba s plochostropní lodí pravděpodobně na románských základech.

Radnice
   Byla vybudována v letech 1460 – 1490 Ladislavem z Boskovic, do nynější podoby přestavěná r. 1567. Svou štíhlou čtyřbokou věží vysokou 44 m vytváří vhodný protějšek svatojakubského kostela. Znak města v držení štítonoše je z r. 1924.

Rezidence
   Jednoduchá barokní stavba vybudovaná r. 1729 jako boskovické sídlo držitele panství – hraběte F.X.Dietrichštejna. V nádvoří jsou dochované arkády a kamenná studna, sídlo Muzea Boskovicka.

Zámek
   Byl vystavěn v letech 1819 – 1826 rodem Dietrichštejnů jako jejich sídlo na místě zrušeného dominikánského kláštera. Je dvojposchoďový, čtyřkřídlý empírový objekt, jehož vnitřní dvůr je lemován arkádami.

Panský dvůr
   Komplex bývalých hospodářských budov, vybudovaný v 17. Století. Přízemní čtyřkřídlý objekt s centrálním dvorem.

Skleník
Klasicistní oranžerie z r. 1829 s prosklenými arkádami a předloženým kruhovým bazénem.

Synagoga
   Tzv. synagoga maior, přebudovaná z původní starší a menší budovy r 1698. Hlavní loď je zaklenuta klášterní klenbou, vedlejší valeně s lunetami. Interiér je vyzdoben nástěnnými malbami s rostlinnými a zvířecími motivy, mezi nimiž se nachází úryvky z tŕy. Ve třicátých letech minulého století byla adaptována v pseudogotickém slohu.

  Hlavní sál byl rozšířena severní straně o druhou loď zaklenutou plochou křížovou klenbou a balkon s galerií pro ženy zaklenutou valeně s výsečemi;boční stěna byla prolomena stlačeným obloukem. Na západní straně byla přistavěna předsíň a rovněž galerie pro ženy. Hlavní sál byl zaklenut klášterní klenbou. Zároveň byly strop a stěny vyzdobeny ornamentální freskovou výmalbou s rostlinnými, zvířecími a náboženskými motivy. Dispozice synagogy je klasická – východ – západ. V polovině 19. a na počátku 20. století byl přistavěn venkovní balkon a budova získala svůj neogotický vzhled. Okna byla vyzdobena vitrážemi.Synagoga byla citlivě obnovena v letech 1935 – 36 podle návrhu funkcionalistického architekta Armošta Wiesnera – byla sjednocena barevná podoba interiéru, opraveny almemor a aron ha-kodeš. Za okupace sloužila jako sklad zabavených věcí a podobný osud musela trpět do r. 1962 /sklad šicích strojů atd/. Po ro. 1989 se začala nákladně opravovat. Je to jediná dochovaná ze tří původních stálých synagog v Boskovicích.

Brána
   Jediná dochovaná brána do židovského města získala svůj barokní výraz v r. 1753. Brána je opatřena patníky, kamenným, jednoduše profilovaným ostěním a segmentovým záklenkem. Ve zdi nad ní se dochovaly oblouky dvou dalších bran.

Lázně
   Vznik této pro život židovské komunity důležité stavby je datován rokem 1850. Jedná se o patrový dům zajímavé dispozice s připojeným dlouhým přízemním křídlem s nezvyklým motivem arkády. Je tu 7 kójí vanových lázní. V přízemí budovy byl umístěn bazén pro rituální koupel, tzv. “mikve”.

Kašna smrti
   Pozdně barokní kašna byla zřízena v r. 1856 jako rezervoár vody pro židovské lázně. Na boku má vytesán nápis 1875. Vzhledem k tomu, že se v ní často vyskytovala závadná voda, byla nazývána “kašnou smrti”.

Náměstí U vážné studny
   Pomyslné centrum židovského města a jeho veřejného života. V 19. století byl jeho areál doplněn o masné krámy a později o hasičskou zbrojnici. Ve středu náměstí stávala mohutná trojramenná pumpa, kde se tzv. “vážila “voda.

Plačkova ulice
   V této ulici se dochovalo několik jedinečných objektů, dokumentujících tvář židovského města. Dům č.p. Plačkova 6 má zachován kamenný portál s nadsvětlíkem a pouzdrem na mezuzu, kamenné schodiště a v přízemí pruské klenby. Dům č.p. 45, kde bylo sídlo rabína a masných krámů, má na průčelí zachovány tři kamenné portály a schodiště, dokumentující existenci tzv. kondominia.

Židovské město v Boskovicích
   Počátek židovského osídlení Boskovic je nejasný, některé prameny hovoří dvojznačně o Židech v Boskovicích již v polovině 14. století. Jisté je, že po vypovězení Židů z oravských královských měst v r. 1454 se část Židů, pravděpodobně vyhnaných z Brna, usídlila v Boskovicích. Tehdejší páni viděli Židy na svých panství rádi, neboť je používali pro nejrůznější finanční operace, které jim byly zapovězeny.
   Židovská komunita se pomalu rozvíjela a spolu s tím přibývají i zmínky o nich. Zcela jistě se vytvořily velmi brzy po jejich příchodu základní instituce, nutné k běžnému životu – synagoga, škola, hřbitov, mikve atd. Ve svých právech však byli Židé velmi omezeni. Obec měla svého správce – rychtáře – jenž podléhal městské radě a purkmistrovi.
   Omezené prostorové možnosti, které nutily obyvatelstvo maximálně využívat každé volné plochy, vedly k tomu, že se v ghettu odehrálo mnoho tragedií - požáry /např. v r. 1696, 1823, 1906/ a epidemie /mor v letech 1717 – 1716/ si vybraly mezi jeho obyvateli velkou daň na lidských životech.
   Židé v Boskovicích se věnovali obchodu a řemeslům,půjčování peněz atd. po uvolnění těsných bran ghetta v r. 1848 se stali hybateli zprůmyslnění severní části Boskovické brázdy. Zároveň, s postupným bohatnutím,se vylidňovalo tzv. židovské město a jeho movitější obyvatelé se odstěhovali do větších měst, nebo alespoň do výstavnějších částí Boskovic.
   Tragický konec pro obyvatele bývalého ghetta znamenal zánik ČSR a následný odsun do likvidačních táborů v r. 1942.
   Židovské město v Boskovicích tvoří unikátní architektonický celek, který se vyvíjel zhruba od poloviny 15. století. Díky celkovým omezením tak na ploše necelých pěti hektarů vznikla v průběhu staletí bizarní čtvrť s nejrůznějšími uličkami, dvorky a náměstími; domy byly zdobeny fasádami s rostlinnými a dalšími klasickými /např. bosované fasády, zubořez, voluty/ motivy, často jsou dochovány původní názvy uliček a náměstí. Častá jsou i tzv. kondominia, tj. rozdělení jednoho objektu mezi několik vlastníků, jež se projevovalo mj. i schodišti vně fasád nebo naopak domy bez zjevných vstupů.

Zámek Boskovice