|
|
Obraz hospodářské vyspělosti a síly každého kraje nejlépe se jeví ve velikosti jeho peněžních ústavů. Podnikání, ať výrobní, obchodní nebo kulturní děje se vždy za přímého anebo nepřímého spolupůsobení peněžnictví. Do peněžních ústavů soustředí se úspory, výsledky tvořivé práce občanstva, aby z nich peníze se rozváděly ve formách úvěrů a tak opětně oživovaly hospodářský kraj. Dobře řízené peněžní ústavy jsou dobrodiním a nepostradatelnou složkou hospodářského života; svým soustavným posilováním jednotlivců i celku pomáhají k samostatnosti a neodvislosti a přispívají k hospodářskému upevnění krajů a státu. Náš okres rozložen jest z části v hornatém, tedy málo úrodném kraji, což zajisté má vliv na majetnost jeho občanstva. Není tu proto význačnější zdroj výživy a zvláštního blahobytu občanstva. Nemáme tu velkých kapitalistů, továrníků, nýbrž drobné zemědělce, dělníky a živnostníky, kteří musí houževnatě usilovati, aby měli obživu. Při tom nezapomínají na případné doby zlé a také spoří u lidových peněžních ústavů. Druhy a poslání peněžních ústavů na Boskovsku:
Spořitelny jsou u nás veřejnými peněžními ústavy komunálními a používají neomezené a neodvolatelné záruky obce, jež spořitelnu založila. Spořitelny poskytují nejširšímu obecenstvu příležitost, aby si mohlo u nich ukládati i nejmenší úspory naprosto bezpečně, jakož aby tím přispívali ke spořivosti. Spořitelny nesmí provozovati žádných nejistých obchodů a zápůjčky, které poskytují, musí požívati sirotčí jistoty, t. j. spořitelny nesmí půjčiti na dům obytný více než polovinu jeho obecné ceny, na zemědělskou půdu více než dvě třetiny její obecné ceny. Vedle zápůjček hypotekárních a úvěrů stavebních poskytují zápůjčky komunální, zápůjčky na cenné papíry sirotčí jistoty, eskontují dobré směnky a část svých hotovostí ukládají v cenných papírech státních a zemských. Spořitelny jsou ze zákona členy Svazu čsl. spořitelen, jenž v nich vykonává nenadálé, přísné revise, vedle toho podléhají dozoru státní správy (ministerstvu vnitra), jež pro každou z nich jmenuje také vládního komisaře. - Když spořitelny mají náležitě dotovány své povinné reservní fondy, smí používati svých správních přebytků jen k účelům všeužitečným a obecně prospěšným. Význam spořitelen pro náš hospodářský život jest veliký.
Občanské záložny jsou vybudovány na podkladě svépomoci svých členů ve formě družstevní a členové záložen ručí buď omezeně, určitým násobkem svých podílů (zpravidla), anebo neomezeně (velmi zřídka); jejich úkolem jest, aby opatřovaly středním a méně zámožným vrstvám produktivní a obchodní úvěr. U záložen jest přední snahou činnost úvěrová, sbírání vkladů jest jen prostředek, aby hlavní činnost mohly pěstovati. Občanské záložny organisovány jsou v Jednotě záložen v Praze, nebo v Ústřed. svazu hosp. společenstev v ČSR v Brně. Průběhem času přišlo živnostnictvo k názoru, že bude účelným vybudovati vedle dosavadních záložen speciální záložny, které by se věnovaly výhradně úvěru živnostenskému (úvěr na veřejné dodávky, na postup účtů, eskont směnek, úvěr v běžném účtě, úvěr investiční). Také živnostenské záložny jsou společenstva s ručením omezeným a jejich zájmovým ústředím jest Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně. V posledních letech byly zakládány některé peněžní ústavy (záložny) podle stran politických, které slouží úzkému zájmu stranickému.
Kontribučenské fondy vznikly ze snahy, aby v úrodných dobách bylo pamatováno také na doby neúrody a za tím účelem byly nastřádány přebytky a ukládány do zásobáren. Na Moravě nutily již před rokem 1748 některé vrchnosti (i na Boskovsku) své poddané, aby za příznivých let zakládali zásoby obilí, z nich by se jim v nouzi dostalo podpory, aby tak vrchnosti samy ze svého nemusely poddané podporovati. Když se zásoby tak rozmnožily, že přesahovaly potřebu, byl přebytek prodáván a složená suma byla poddaným na dostatečnou jistotu pod úrokem zapůjčována. Z obilí takto prodaného povstaly pak kontribučenské obilní fondy peněžní. Zrušení sýpek obilních a zřízení kontribučenských záložen nařízeno bylo z roku 1864, při čemž fondy peněžní sloučeny byly s fondy obilními. Pozdějšími zákony byly záložny kontribučenské reformovány a v roce 1935 pro oživení jejich činnosti byl pro moravské kontribučenské záložny ustaven Svaz kontribučenských záložen v Brně, ačkoliv v nynější době (s ohledem na velmi značný počet dobře veřejným zájmům sloužících peněžních ústavů) stala se funkce kontribučenských záložen méně významnou.
Velmi jsou u nás rozšířeny po vesnicích Spořitelní a záloženské spolky (Raifeisenky), jež jsou především určeny výhradně pro úvěr malorolnictva; členské podíly zní jen na malé částky a ručení na rozdíl od záložen jest vesměs neobmezené, takže členové ručí za jejich závazky celým svým jměním. Boskovských raifeisenek ústředím jest Jednota hospodářských družstev v Brně. Obchodní banky mají u nás formu akciových společností a financují hlavně průmysl a obchod; většina průmyslových podniků byla jimi založena a banky jsou na nich kapitálově účastny. Činnost obchodních bank vztahuje se zpravidla na všechny odvětví bankovní. Pro vybudování našeho průmyslu banky vykonaly velice mnoho.
Z důvodů povšechných jest se zmíniti o poštovní spořitelně, která (oživená zákonem z roku 1930) pomocí svých poštovních úřadů přijímá vklady. Arci takovéto úspory odplývají do ústředí, aniž by pro místní kraj měly přímého hospodářského významu, poněvadž tyto úspory ve formě zápůjček se do boskovského kraje nevrací a podnikání tím neovlivňují.
V politickém okrese boskovském působí tyto ústavy:
Podle výše svěřených prostředků (vkladů, deposit a fondů) jsou lidové peněžní ústavy v tomto pořadí:
Fondy, které jsou u peněžních ústavů reservami pro případné nepředvídané ztráty z hospodaření, obnáší oproti vkladům: 1. u měst. spořitelen 6*3%, 2. u živnostenských záložen 2*9%, 3. u občanských záložen 2*6%, 4. u spoř. a zál. spolků 1*7%.
Je jisto, že mnoho pramenů úsporných není zachyceno peněžními ústavy pro boskovský kraj (ovšem ke škodě hospodářského rozmachu kraje samého), nýbrž že stékají do politických okresů jiných. Ale i tak možno přece jen zaznamenati blahodárnou činnost peněžních ústavů na poli národohospodářském.
Moravská banka, odbočka v Boskovicích byla založena počátkem roku 1918 a jest již téměř dvě desítiletí jediným bankovním ústavem v místě i širokém okolí. Doplňujíc programovou činnost ostatních složek místního peněžnictví, zúčastnila se tato odbočka od svého založení finančně ruchu obchodního i podnikatelského, takže nyní financuje většinu podniků téměř všech oborů v místě i okolí. Z malých začátků vyrostla odbočka v mohutný peněžní ústav, který provádí všecky bankovní obchody a dává úspory a vklady ochotně k dispozici obchodním, průmyslovým a zemědělským potřebám kraje, v němž byly nastřádány. V tomto směru plní Moravská banka dobře své poslání a přispívá tak značnou měrou k hospodářskému pokroku jak města, tak celého kraje. Rozsáhlá klientela vkladová i úvěrová je nejlepším důkazem, že činnost tohoto bankovního ústavu nalezla plné pochopení a uznání ve všech vrstvách občanských.
Stálý vzrůst agendy vyžádal si pořízení nových úřadoven. Počátkem srpna 1937 přestěhovala se odbočka do vlastní novostavby na náměstí, pro účely bankovní a pohodlí klientely moderně zařízené. Tím byl dán pro budoucnost nový předpoklad pro další úspěšný rozvoj této bankovní odbočky.
[ HOME PAGE | HLEDÁNÍ | Blanensko | Miniaukce | Týdeník RegionPress ]
Napište nám Vaše připomínky, náměty, zajímavosti z Vašeho okolí na webmaster@boskowan.com
English version of this web
site
Copyright © 2008 by RoS All Rights Reserved |