|
|
Naní snadným psáti o vývoji za poměrně krátkou dobu té obce, která po staletí (ovšem za jiných všeobecných podmínek životních) byla ohniskem celého kraje a která v dobách národní slávy hrála tak vynikající roli. (Viz Tenorovy Dějiny Kunštátu.)
Je třeba uvážit, zda nynější kulturní a hospodářký vývoj, který kdysi měl svou přednostní stoupající linii, i v dnešní době tuto udržel nebo snad - a hlavně proč - na kdysi dosažené úrovni stanul a byl jinými předstižen.
Není třeba ani vzpomínati již dějinami dob husitských, krále Jiřího, stačí, vzpomeneme-li časů minulé generace před 50 až 60 lety. I tehdy byl Kunštát opravdovým kulturním a hospodářským ohniskem celého kraje. Středem osvětové činnosti byl Čtenářsko-pěvecký spolek, který tak vynikajícím způsobem plnil své poslání, že jeho vliv je patrný i dnes na jeho bývalých členech, kteří přes své pokročilé stáří vynikají velkou duševní úrovní, bystrostí a opravdově velkou láskou ke knize. I když tehdejší osvětová činnost nebyla tak zevrubně a honosně statisticky ohodnocena jako nyní se děje, přece stopy její byly hluboké a bývalí činovníci (p. Belatka, p. Sedlák, s. Dřevikovská a j.) zasluhují vděčnou vzpomínku nás všech.
Důkazem, jak tato generace byla uvědomělou, je nejen rozšíření obecné školy, ale i zřízení měsťanské školy (řed. Fr. Sedlák a předseda Fr. Pek) o celé desítky let dříve než v daleko větších obcích neje okolí, ale i celé Moravy.
Snahy po zvýšení úrovně kulturní byly úzce spjaty se snahami o povznešení hospodářské. Občanská záložna, která od svého vzniku podporovala každý kulturní počin, svou vlastní činností vychovávala občanstvo i po stránce duševní. Lidé nebyli nuceni ponižujícím způsobem ucházeti se o pokoutní úvěr u nesvědomitých jedinců a spořivostí stávali se nezávislými a sebevědomými.
Výsledkem všech těchto výchovných vlivů vyrostla v Kunštátě generace, která vynikala nad okolí a byla vzorem občanům i jiným obcím. Nejen že městečko obohatila výstavnými obecními budovami, upravila náměstí, založila sad Palackého, ale i proti vyslovené nelibosti Vídně postavila první mezi Moravskými městy pomník českému králi Jiřímu a nezalekla se přes zákaz úřadů uspořádati slavnost rozvinutí "buřičského" praporu Čten. spolku (nyní v majetku Sokola). Ve všem bylo mezi prvními, pořádala hromadné zájezdy kraje na otevření Nár. divadla a výstavy v Praze (p. Petr Čáslavský).
I když tato generace se dělila ve "všedním" maloměstském životě majetkově, stavovsky, přece toto kaštěření bylo více jen zábavou a ani v nejmenším nemohlo poškodit snahy po všeobecném prospěchu.
Pozdější předválečná doba přinesla nové lidi s novými myšlěnkami. Vznikl Sokol, později Nár. Jednota, STJ., Okrašlovací spolek, Abstinenční kroužek. Pro tolik různých spolků nebylo již v malém Kunštátě dostatek obětavých pracovníků a proto jejich trvání bylo krátké. Jediný Sokol se probojoval z malých začátků (Burian Fr. a Jindřich, Dvořáček Fr., Slaníček, Polák, Kučera), přetrval světovou válku (Fr. Zejda st.) a odchoval řadu příslušníků zahraničního i domácího odboje. Za války byl Kuštát opět mezi prvními městy, kde nebáli se obyvatelé pořádati divadla českých autorů s vlasteneckou tendencí a národní slavnosti.
Po převratě Čtenářký spolek a odbor Nár. Jednoty splynuly se Sokolem, který mocně zasáhl do kulturní činnosti. Pořádal častá divadelní představení s vysokou úrovní výběru i provedení (s. E. Reichigová), přednášky, koncerty, akademie, pravidelné vzdělávací nedělní besídky atd.
Nově založen byl Orel, Volná Myšlenka, Klub čsl. turistů a spolek Č. Kříže. Je opravdovou škodou, že z těchto Klub čsl. turistů dlouho nežil. Mohl při trochu větším porozumění občanstva a obětavější práci činovníků i členstva vykonati mnoho pro povznesení cizineckého ruchu v našem kraji.
Velmi obsažně plní své poslání Musejní spolek s obětavými pracovníky Vl. Kočiříkem a Daliborem Tichým. Ze skromných prostředků založil krajové museum. Toto je umístěno ve 3 přeplněných místnostech staré školy a má již několik jedinečných nálezů, které vnesou jistě opravu v názorech na osídlení Moravy. Musejní spolek bývá také pořadatelem soplečných národopisných slavností, ve kterých předvádí ukázky zapomenutých zvyků a tanců.
Význačným činitelem kulturním je také Jednota legionářů a Osvětový sbor svou častou přednáškovou činností.
Všechna kulturní činnost je brzděna nedostatkem finančních prostředků, poněvadž všeobecná krise dotkla se Kunštátu dříve než jinde. Jediný průmysl hrnčířský již před válkou těžce zdolával tovární výrobu železného polévaného a později i aluminiového nádobí. Našel si proto odbytiště svých výrobků v Haliči, v Uhrách, v Rakousích, v Srbsku. Ale novým uspořádáním politických poměrů obchodování s těmito zeměmi přestalo, většina dílen byla uzavřena, ostatní pracovaly jen několik dní v měsíci. Tak ostatní řemeslníci, kteří většinou pracovali pro vzdálenější továrny, byli omezením výroby z práce vyřazeni. Nastaly doby skrývaného hladu a utajované bídy v rodinách, které dříve návštěvami v kulturních podniků toto podporovaly. Výstavnost a vnější pěkná úprava městečka zakrývala a dosud většinou i nyní zakrývá neutěšené poměry obyvatelstva.
V tomto období vznikla myšlenka pomoci našemu kraji využitím jedinečných jeho krás přírodních ku propagaci turistického a letního ruchu. Na tento nesporně první upozornil Fr. Burian, který svým nákladem dal nadanému samouku Rolníkovi vytesati ze skalního balvanu pomník pres. Masaryka, jeskyně blanických rytířů, postavil rozhlednu, koupelnu, dal označkovati některé cesty a v poslední době zřizuje botanickou zahradu.
Prvním žurnalistickým propagátorem cizineckého ruchu na Kunštátsku staly se "Naše Zájmy" s redaktorem Al. Náhlíkem. Uveřejňovaly po léta serie článků, ve kterých poukazovaly na velký hospodářský význam návštěv cizinců a upozorňovaly na neznámé krásy celého kraje. Obecní výbor se star. V. Hauptem tyto snahy podporoval. Byla zřízena a za několik let rozšířena obecní koupelna (Vl. Adamíček), obecní les opatřen lavičkami a nyní se sadově vysazuje (Ant. Šamšela). Některé z cest byly již se svolením i okolních velkostatků vyznačkovány. Je třeba ještě mnoho vykonat, ale již nyní je patrno, že cizinecký ruch rok od roku roste a stává se pozvolna hospodářsky význačným činitelem kraje, ale na záchranu jeho bohužel nestačí.
Po dlouhé době zbytečných průtahů, zaviněných neústupností některých obcí,
dočká se Kunštát přece snad v blízké době vybudování dálkové silnice, která
bude jistě ku prospěchu i kraje. Záležeti bude na obyvatelstvu samém, jak mnoho
dovede z této nové vymoženosti vytěžiti pro hospodářský rozvoj kraje.
Přiblíží tato silnice náš kraj s jinými, hospodářsky bohatšími a kulturně
vyspělejšími? Poskytne mu základní podmínky hospodářského rozvoje - zlevnění
dopravy - a to nejen životních, ale i průmyslových potřeb a tím umožní
vzkříšení bývalého a vznik nového průmyslu? Zastaví vylidňování kraje?
Ač musíme její stavbu všemožně podporovat, , přece nesmíme ze zřetele pustit dávný a nyní i pro obranu státu nezbytný požadavek, vybudování železničního spoje do Poličky. Jen železnicí dosáhne náš kraj rovnocenných podmínek hospodářských s jinými kraji a bude s to s nimi i kulturně soutěžiti.
Všeho lze dosáhnouti. "Tam svět se nahne, kam se síla zapře." Jen nutno zanechati malicherností a politickou práci chápati ne jako činnost ve straně a jen pro stranu, ale jako obětavou práci se všemi a pro všechny, pro celý kraj. Tak může hospodářský a kulturní vývoj našeho kraje dosáhnouti opět vzestupné vedoucí linie, jakou se honosil za minulých generací.
[ HOME PAGE | HLEDÁNÍ | Blanensko | Miniaukce | Týdeník RegionPress ]
Napište nám Vaše připomínky, náměty, zajímavosti z Vašeho okolí na webmaster@boskowan.com
English version of this web
site
Copyright © 2008 by RoS All Rights Reserved |