1922 - 1937 Patnáct let ve službách kraje
vyšlo v týdeníku Jevíčsko dne 28. října 1937

zpět na obsah

Jan Vrbický, ředitel záložny n. o

Vzpomínka na 28. říjen 1918 v Jevíčku

Laskavostí pana Jana Vrbického, ředitele záložny n. o., získali jsme několika dat ze dne 28. října 1918 o událostech v Jevíčku.
Napjaté poměry politické, stálé neúspěchy rakousko-německých armád, nespokojenost lidu všech vrstev pociťovati bylo i v našem malém měště. Nebylo snad českého člověka, o němž by se mohlo říci, že nebyl nabit utajeným vzdorem proti všemu, co neslo punc c. k. rakouské monarchie. Všichni tito lidé byli bedlivě střeženi několika renegáty a oddanými Rakušáky a četní z nich zaplatili to svojí svobodou. A tu nadešel den 28. října, den spásy pro ujařmený československý národ.

Prvou zprávu o převratu rozšířil po Jevíčku František Janíček, knihkupec, který přiběhl udýchán a radostí uslzený do kanceláře Záložny v Jevíčku a sděloval rozechvěně, že se na poště dověděl, že máme svobodu, svůj vlastní stát a že již nepodléháme Rakousku. Byli jsme všichni u vytržení a ihned jsme zastavili úřadování a první naší prací bylo, že jsme šli na půdu a vyvěsili bílo-červené prapory. Pak jsme se rozběhli po městě a rozšiřovali jsme radostnou zprávu, která ihned byla šířena i do okolí. V neclé jedné hodině vlály po celém městě prapory v národních barvách, občanstvo se objevilo na ulicích a nadšení bylo nepopsatelné. Studenti vyšších tříd reálky s profesorem Vojtěchem opatřili si žebříky a sdělávali se štítů úřadů c. k. rakouské dvojhlavé orly a také je odstraňovali z poštovních schránek, trafik a jinde.

Tomuto "řádění" se zoufalou zarytostí přihlíželo několik renegátů a tehdejší četnický strážmistr Hahn telegrafoval do Mor. Třebové na okr. hejtmanství, jaká to "Sodoma" je v Jevíčku a vylíčil celý průběh vzrušení občanstva. Dostal od tamního okresního hejtmana, také renegáta, Schaffranka pokyn, aby ke všemu mlčky přihlížel.

Okresní hejtman Schaffranek sám nejevil nijakou snahu připojiti se k novému hnutí a vstoupil ve styk s německou stranou Sudet. D. P. a pracoval proti počátečnímu hnutí českého lidu. Okresní komisař Lojka odejel ihned do Brna, kde podal na příslušných místech zprávu o událostech na Moravsko-Třebovsku, zejména o činnosti hejtmana Schaffranka a dostal pokyn, aby okresní hejtmanství přesídlil do Jevíčka, a on sám aby se ujal vedení úřadu. To se i stalo a komisař Lojka několik dní úřadoval v Jevíčku. Mezitím hejtman Schaffranek uprchl do Rakouska. Když se poměry uklidnily, začalo se opětně úřadovati v Mor. Třebové.

Druhý den po radostné zprávě konalo obecní zastupitelstvo slavnostní schůzi, na které mimo jiné podal profesor Malec návrh, aby ulice k Chornici byla pojmenována Wilsonovou a ulice k Brnu Masarykovou třídou. Návrh byl jednomyslně přijat. V neděli odpoledne seřadily se dva mohutné proudy občanstva místního a okolního u Sokolovny a kráčely na náměstí, kde se odbýval tábor lidu, na němž promluvil tehdejší katecheta měšť. škol P. Josef Pleva a ředitel reálky J. Franc a jiní řečníci. Odpoledne a večer byla v Záložně národní veselice, na níž sbratřovali se všichni čeští občané bez rozdílu společenského postavení a nadšení neznalo mezí. V ústraní zůstali jenom ti, kteří neměli čisté svědomí a ještě před málo dny prorokovali českým lidem zkázu národná existence.

Za zmínku stojí ještě následující episoda: Do odpoledního shromáždění v Záložně přišel tehdejší okresní soudce Kratochvíla. Rozvinul debatu, jakým způsobem má v pondělí vynášeti rozsudky u okresního soudu, zdali ještě "Jménem Jeho Veličenstva" nebo "Jménem Republiky" a bylo usneseno, aby vynášel rozsudky "Jménem zákona", což také prováděl až do konečného nařízení Národního výboru.

další článek

[ HOME PAGE | HLEDÁNÍ | Blanensko | Miniaukce | Týdeník RegionPress ]

Napište nám Vaše připomínky, náměty, zajímavosti z Vašeho okolí na webmaster@boskowan.com

English version of this web site