Zpět na hlavní stránku historie a památek

Hitlerova dálnice

Martin Ander
Mohutný rozvoj silniční sítě se v poslední době stále více stává realitou všedního dne. Připravovány jsou především plány na budování nových dálnic, rychlostních komunikací, obchvatů měst a jiných veřejně prospěšných staveb, jejichž opravdová prospěšnost pro veřejnost je často přinejmenším sporná. Nejinak je tomu i v Brně, kam ze severu (tedy od Svitav, Boskovic či Blanska) proudí automobily po takzvané Svitavské radiále.
Podle momentálně dostupných studií však využívá tuto čtyřpruhovou komunikaci v drtivé většině pouze doprava, jejímž cílovým či výchozím místem je právě Brno. Stavba obchvatu Brna v tomto severojižním směru je tedy v současnosti zbytečná. Brněnský magistrát má však na tento problém jiný názor, a tak se snaží hbitě využít rozhodnutí vlády o rozvoji dálniční sítě k tomu, aby na území města prosadil urychlenou výstavbu vládou plánované rychlostní komunikace R43. Vzorem této trasy pak není nic jiného než před pětapadesáti lety opuštěný projekt takzvané Hitlerovy dálnice.
Jak již sám její název napovídá, tato dálnice je projektem, který vznikl za druhé světové války. Hitlerova dálnice měla původně spojovat Breslau (dnešní Wroslaw) s Vídní, přičemž si měla proklestit cestu Orlickými horami, projít Boskovickou brázdou a těsně se vyhnout Brnu. Jako taková měla navazovat na systém autostrád v západním Prusku a Slezsku. Z její celkové délky 320 kilometrů jich bylo nakonec rozestavěno pouze 85, neboť podmínky pro výstavbu zanikly v dubnu 1942.
V současnosti je možno zbytky Hitlerovy dálnice nalézt na několika místech jižní a střední Moravy, například v blízkosti městečka Trnávka nedaleko Moravské Třebové či u obce Ledec poblíž Hrušovan u Brna. Zbytkem po této činnosti je i stávající propojení západní části Brna (Bystrc) s prostorem na jeho jižním okraji, kudy prochází dálnice D1. V blízkosti hráze Brněnské přehrady, v chráněném území Skalky u přehrady, které je významnou botanickou a entomologickou lokalitou, lze ještě dnes spatřit vyčnívající šedé betonové bloky, jež se měly (a podle „nejnovějších" plánů magistrátu i mají) stát součástí mostu přes řeku Svratku. Zajímavá situace vznikla i v chráněném území Obůrky-Třeštěnec, kde se přímo v zářezu bývalého dálničního tělesa vyvinula pestrá vegetace s některými chráněnými druhy.
Hitlerovy plány na vybudování této trasy jistě nepostrádají punc megalomanství, při jejich bližším zkoumání je však nutno uznat, že mají v jistém smyslu logiku. Původní trasa totiž přichází ze severu Boskovickou brázdou a nedaleko Brna se pak stáčí směrem k městu. Je však vedena volnou venkovskou krajinou, v blízkosti nové přehrady, která měla tehdy pouze technický význam, a navíc v dostatečné vzdálenosti od hranic města Brna.
Dnes již tato charakteristika území dávno neplatí. Brněnská přehrada má především význam rekreační a hranice města se významně posunuly směrem na západ. Trasa plánované dálnice tak prochází skrze území města, navíc středem sídliště, kde žije třicet tisíc Brňanů. O to více překvapuje, že se magistrát rozhodl oprášit tuto část Hitlerova plánu.
Takto projektovaná dálnice dnes přichází do bezprostředního kontaktu s nejméně pěti přírodními rezervacemi či památkami, jako jsou již zmiňované Skalky u přehrady, Obůrky-Třeštěnec nebo chráněné území Pekárna.
Trasa kopírující Hitlerovu dálnici byla do Územního plánu města Brna zanesena již roku 1981, poté v roce 1985 usnesením vlády zahrnuta i do územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace a v důsledku přijetí „Zásad rozvoje komunikačního systému města" brněnským zastupitelstvem v listopadu 1991 se tato trasa objevuje i v závazné části územního plánu Brna. Roli trojského koně pak má hrát plánovaná první část stavby - most přes řeku Svratku (s využitím již zmiňovaných betonových pilířů), neboť proinvestovaných 500 milionů korun by se stalo již dosti pádným argumentem pro pozdější dostavbu celé trasy.
Co dodat závěrem? Snad jen to, že nám nezbývá nic jiného, než se snažit o to, aby megalomanský Hitlerův plán zůstal i nadále jen na papíře.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Poslední generace vydávaném Hnutí DUHA.
(omluvte, prosím, chyby - článek je vystaven v podobě, v jaké byl ještě před provedením jazykových korektur)

Zpět na hlavní stránku historie a památek

[ HOME PAGE | HLEDÁNÍ | Blanensko | Miniaukce | Týdeník RegionPress ]

Napište nám Vaše připomínky, náměty, zajímavosti z Vašeho okolí na webmaster@boskowan.com

English version of this web site