|
FTIP: Muž a žena
Chlapi si povídají v hospodě a jeden z nich si stěžuje:
„Já, když přijdu večer z hospody domů, otevřu a zavřu tiše za sebou dveře,
opatrně se zuju a tiše po špičkách jdu nahoru po schodech. Ale manželka se stejně
vždycky probudí, vyletí za mnou a seřve mě jak čokla. Co mám, proboha, dělat, aby
se nevzbudila???“
„Zkus to jako já. Já když přijdu večer z hospody domů, třísknu dveřma, že se
vzbudí i sousedi. Potom jdu obutý nahoru a dupu jako slon. Jdu na záchod a nechám
otevřené dveře a čůrám tak, že je to slyšet po celém domě. Pak jdu do ložnice,
rozsvítím a zařvu ´Chci souložit!!!!´ No a světe div se, žena vždycky spí jako
dřevo!“
***
Žena volá muže do kuchyně, že chce sex: "Ale hned teď!"
Muž rád vyhoví a pak se ptá, co tak najednou.
"Ále, vařím vejce, rozbily se mi hodiny a potřebovala jsem odměřit přesně
tři minuty!"
***
"Zlatíčko, spala jsi i s jinými muži?"
"Miláčku, spala jsem jen s tebou. S ostatními jsem byla vzhůru..."
***
Paní učitelka se ptá dětí:
"A čím je tvůj tatínek, Jirko?"
"Táta pekař."
"Hmm, to je hezké a děti, co nám peče?"
A děti sborem: "Chleba!"
"A tvoje maminka je čím, Maruško?"
"Sím, ona je zdravotní sestra."
"Aha, vidíte děti - stará se o nemocné. To je krásné povolání!"
"A co ty Honzíku?" ptá se dále.
"Můj tatínek tancuje nahatej v gayklubu," odpoví Honzík.
"Hmmmm...," povídá paní učitelka, "... no, i taková zaměstnání
jsou..."
O přestávce přijde za Honzíkem a povídá:
"Honzíku! Opravdu tvůj otec tancuje v tom klubu?"
A Honzík na to:
"Kdepak, on pracuje v ČEZu, ale my se za to všichni stydíme..."
***
Hrozně ošklivá babka, plná bradavic, křivé zuby, ekzém, si vykračuje lesem a na
rameni má sovu.
Potká pohledného mládence a povídá:
"Panáčku, když poznáš, co mám tady na rameni za zvíře, tak se s tebou
pomiluju!"
Mládenec zezelená děsem a vykřikne: "Krokodýla!"
Babka se usměje a řekne: "No, není to úplně přesně, ale já ti to
uznám!"
***
Feministická pohádka
Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna.
Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka, vyskočila z potoka
žába a řekla jí:
"Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych se
znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a
žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje
jídlo, prát moje košile a rodit moje děti.Budeme velmi šťastní."
Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve
vinné omáčce pomyslela:
"Tos uhod, blbečku..."
***
"Jéjej, Mařenko, dlouho jsem tě neviděla, jak se máš, co rodina?"
"Ále, celkem to jde, dcerka se vdala moc dobře. Ten její hodně vydělává,
takže holka je doma, ráno nemusí vstávat, pak sedí u holiče, pak se sejde s
kamarádkami na kafe a dortík, večer s mužem na večeři do restaurantu. No zkrátka
super."
"A co syn?"
"No, ten už neměl takový štěstí. Furt v práci. Vzal si mrchu, která se jen
válí, vysedává u holiče, kafrá s kamarádkama po kavárnách a ani večeři mu
neudělá, takže on, chudák, jí jen po hospodách."
***
Žena si nechává věštit u kartářky:
"Zítra vám zemře muž."
"To vím, ale podívejte se, jestli mě zavřou?!"
Sovětský atomový sklad Ralsko
Film o skladu sovětských jaderných hlavic v Ralsku. Trvá 17 minut a je úděsný. K
vidění (stažení) zde,
o souvislostech zde.
FTIP: Nejen o židech
Pán se probudí po operaci a vidí doktora stojícího u jeho lůžka. "Mám pro
vás dvě zprávy, jednu dobrou, druhou špatnou, kterou chcete slyšet jako první?"
ptá se doktor. "Třeba tu špatnou," odpoví pacient. "Museli jsme vám
amputovat obě nohy," říká doktor. "To je hrozné! A co je ta dobrá
zpráva?" "Ten pán na vedlejší posteli má zájem koupit vaše
pantofle."
***
Šmule nezemřel v chudobě. A tak advokát stojí před shromážděnou rodinou a čte
závěť: "Mé drahé Róze odkazuji dům, padesát hektarů lesa a jeden milión
liber šterlinků. Mému synovi Jakobovi odkazuji mého rolls-royce a bentleye. Mé dceři
Sáře odkazuji jachtu. A mému drahému švagrovi, pro něhož bylo vždy zdraví nad
zlato, odkazuji horské slunce."
***
Pán přijde do lékárny a chce něco na kašel. Lékárník mu nabídne projímadlo.
"To snad nemyslíte vážně!" rozzlobí se pán. "Ale ano," říká
lékárník, "ručím vám za to, že když si dáte pořádnou dávku, nebudete mít
na kašel ani pomyšlení."
***
Mojše se v nemocnici zotavoval po operaci. Na pokoj přišla jeptiška, aby si
popovídala s pacienty a tak je potěšila a povzbudila. Jak přišla řada na Mojšeho,
rychle se dostali v hovoru na Mojšeho rodinu - manželku a jedenáct dětí.
"Jedenáct dětí," radovala se jeptiška, "to jste velmi dobrá katolická
rodina, je vidět, že Bůh z vás má radost, když vám tak žehná!" - "Je mi
líto," opatrně se ohrazuje Mojše, "ale my nejsme katolíci, my jsme
židé." - "Židé!" zavřeštěla jeptiška a odsedla si, "pane, vy
musíte být sexuální maniak!"
***
Pán se vrací. Nachází manželku ponořenou v četbě poezie: "Drahoušku,
strávila jsem tak krásnou hodinu s Vrchlickým!" "Vidím, vidím, zapomněl si
tady klobouk."
***
Avrum se strašně chytne se svojí Šaron. Aby hádku nestupňoval, odejde radši do
kina. Později večer už poměrně smířlivě volá domů, aby zjistil, jaká je
situace. "Dobrý večer, miláčku. Máš něco k večeři?" V odpověď mu je
však "...a co si myslíš, ty cvoku?!? Jed připravuju, jed bude k večeři!" -
"Tak víš co, miláčku?" zkouší Avrum vydržet ve smířlivém tónu, ale
nedá mu to, "tak se s tím moc nezdržuj, udělej jenom jednu porci, já zůstanu na
večeři venku."
***
Paní učitelka se ptá ve třídě: "Když máte na plotě pět ptáků a jednoho
zastřelíte, kolik jich tam zůstane?" Pepíček se hlásí. "Ani jeden,
všichni ptáci odletí po výstřelu." Paní učitelka přikývne, "Správná
odpověď je čtyři, ale líbí se mi takový způsob uvažování." Na to Pepíček
řekl: "Paní učitelko, i já vám dám jednu otázku. Tři ženy sedí na lavičce
a každá má zmrzlinu. První ji opatrně olizuje z boku, druhá ji cumlá ze shora skoro
až ke kornoutu a třetí jemně uhryzává od vršku. Která z nich je vdaná?"
Učitelka se začervená, ale nakonec odpoví: "Podle mě ta druhá, co si zmrzlinu
dává celou do úst." Pepíček na to řekl: "Správná odpověď je ta, která
má prstýnek, ale líbí se mi váš způsob uvažování."
SMUTNÁ DEMONSTRACE
aneb 5. KVĚTNA PROTI RADARU...
Sympatický krok udělal pražský magistrát, když nepovolil demonstraci plánovanou na
14. května z Letné do Badeniho ulice k izraelskému velvyslanectví. Přestože účelem
akce mělo být "Shromáždění osob židovského původu k 60.výročí vzniku
státu Izrael", pochod oznámili neonacisté a úředníci správně usoudili, že
jde o protiizraelskou provokaci.
Magistrát naopak povolil včerejší demonstraci odpůrců radarové stanice na
Václavském náměstí. Akce byla svolaná na den plánovaného příletu americké
ministryně zahraničí Condoleezy Rice. Ministryně ale minulý týden oznámila, že
kvůli pracovnímu vytížení navštíví Prahu až později, a tak se demonstrace spolku
Ne základnám musela obejít bez ní. Ostatně paní Rice by byla patrně zklamaná, jak
malý význam jí protiameričtí aktivisté přikládají, na Václavském náměstí se
jich sešly sotva tři stovky (kdo nevěří, ať se podívá).
Není třeba magistrátním úředníkům vyčítat, že včerejší demonstraci povolili,
antiamerikanismus tady trestný není. Neudivilo proto ani, že se na tribuně
vystřídali jeho význační představitelé jako například nezávislý komunista
Neoral či sociální demokrat Zaorálek. Proč ne, právo na to mají.
Jen je smutné, že v tentýž den se objevily u pomníčků po celé Praze čerstvé
věnečky na památku padlých z Pražského povstání, jehož 63. výročí jsme si
včera připomněli. Zatímco tehdy naši předkové se zbraní v ruce proti nacistickým
okupantům povstali, dnes tu proti zařízení, které by nás před jiným nebezpečím
mohlo bránit, naši současníci protestují.
Jirka Wagner
ZAS TY POPLATKY
aneb TAKOVÝ OBYČEJNÝ POPULISMUS
Ministr Kalousek ještě pořádně nezačal klestit houštinu daňových výjimek a už
se na obzoru rýsuje jiná spleť, tentokrát v rezortu ministra Julínka. Týká se
pochopitelně regulačních poplatků.
S prvními výhonky tohoto plevele přišla lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Ta
chtěla zrušit poplatky za novorozence v porodnici a svůj návrh v poslanecké
sněmovně stáhla teprve poté, co zjistila, že v koalici lze dosáhnout zrušení
poplatků i pro jiné skupiny obyvatelstva. Přestože vláda změnu v těchto platbách
chystá, levice nelenila a vytáhla do boje. Požaduje buď úplné zrušení
regulačních poplatků, nebo aspoň výjimky pro děti, pro důchodce, pro sociálně
slabé... za měsíc bude chtít, aby nic neplatili třeba modroocí či plešatí.
Pokud tyto návrhy projdou, budou muset lidé před návštěvou lékaře oběhnout kvůli
patřičnému potvrzení finanční i městský úřad a správu sociálního
zabezpečení. Bude-li navíc schválen nesmyslný nápad se změnou identifikačních
čísel na kartičkách pojištěnce, potáhne s sebou pacient i rodný list. Takový
chaos vzbudí v lidech oprávněnou nevoli a přesně o to levici jde.
Jenže někteří politici jdou ještě dál a poplatky začínají rovnou obcházet.
Nikoliv jako ředitel vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml, který jejich nevybíráním
porušuje zákon. Řada starostů nyní vybranýcm skupinám voličů, pardon, pacientů
poplatky zaplacené v nemocnicích obratem proplácí. Z obecní kasy, tedy z peněz
daňových poplatníků. Je smutné, že se mezi nimi objevují i starostové z řad
občanských demokratů, kteří by měli zákon prosazovat a jeho dodržování tvrdě
vyžadovat.
Byl by bláhový ten, kdo by za činy Drymla, Šojdrové či dalších hledal ušlechtilé
pohnutky. Nevěřme tomu ani na chvíli. O peníze jde vždy až v první řadě, proto se
nenechme zmást líbivými řečičkami o sociálních ohledech, zdraví lidí nebo
protiústavnosti. Všem politikům, kteří brojí proti platbám u lékaře, jde o
jediné - o získání, resp. udržení křesla. Lhostejno, zda poslaneckého,
senátorského nebo starostenského. A protože toto křeslo přináší moc rozhodovat, a
tedy i peníze, jsme u jádra věci.
Přestože ještě vyslechneme spoustu jalových řečí o humánních pohnutkách,
jednomu každému jde jen o peníze. Nezapomínejme, že volby budou sice až na podzim,
ale kdo si nepřichystá dobrou startovní pozici už dnes, nemusel by později uspět.
Jestliže někdo využívá jednoduchá, srozumitelná témata a nabízí jednoduchá,
srozumitelná řešení, nazývá se to populismus. Protože je populismus vždy spojen s
vlastním prospěchem, běžný člověk dokáže takové jednání pojmenovat česky: je
to docela obyčejná vyčůranost.
Jirka Wagner
TI NAŠI POLITICI...
aneb SPOLEČNOST KORUPCÍ PROLEZLÁ
Podle včerejší zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění si 41% našich
spoluobčanů myslí, že většina politiků je zkorumpovaná. Nejméně korupce je prý
na vesnicích, což se dá pochopit, protože tam se lidi mezi sebou znají a vidí si do
karet.
U samospráv na vyšší úrovni až po kraje se pak přesvědčení lidí o
zkorumpování tam působících politiků prohlubuje a nejvíce "trestných
bodů" dostává parlament a vláda. Dotázaní sice asi neberou v úvahu, že o
korupci v menších sídlech a správních celcích možná nevědí kvůli tomu, že
lokální noviny jsou vesměs v rukou místní samosprávy a pro média s celostátní
působností je tamní případná korupce až na výjimky pod rozlišovací schopností,
ale to není podstatné.
Co je důležité, že přes mnohé sliby a ujištění nedělají proti korupci lautr nic
vrcholní politici - a týká se to jak parlamentu, tak vlády. Podle některých jejich
činů se dá dokonce říct, že bojují proti boji s korupcí, viz Langrovo
rozprášení finanční policie. Takový bezprecedentní krok by si nikdo na západ od
našich hranic nedovolil, zatímco u nás mlčí i opozice. Proč asi?
Na nezákonné obohacování ve větším rozsahu upozorní naše média jen zřídka, a i
to dělají občas nepřesným zpravodajstvím, jak o tom svědčí třeba případ
rozkradených fondů Phare. O tuto kauzu se nyní zajímá Evropská komise, před naším
soudem stojí patrně zcela nevinní úředníci, ale s výjimkou jednoho pořadu České
televize je všude ticho po pěšině.
Na další ukázku boje našich politiků proti boji s korupcí upozornil týdeník Euro,
který se věnoval návrhu zákona proti praní špinavých peněz. Podle tohoto zákona
mají mít banky a jiné finanční instituce povinnost provádět hloubkové kontroly u
takzvaných PEPs, tedy politicky exponovaných osob (politically exponed persons), čili
lidí, u nichž je nebezpečí korupce a praní špinavých peněz největší. Týdeník
cituje jeden odstavec směrnice Evropského parlamentu, kde jsou uvedeny osoby, jichž se
má zákonné opatření týkat. Jsou to nejen vrcholní politici, ale i členové
nejvyšších soudních orgánů, nejvýše postavení činitelé bank, ozbrojených sil,
kontrolních sborů podniků ve vlastnictví státu a další. Paragraf našeho
navrhovaného zákona obsahuje obdobný výčet těchto PEPs, ale je doplněn o větičku,
že se to týká osoby, "která obdobné funkce vykonává v orgánech Evropské unie
nebo jiných mezinárodních organizací, a to po dobu výkonu této funkce a dále po
dobu jednoho roku po ukončení výkonu této funkce, a která za prvé má bydliště
mimo Českou republiku, nebo za druhé takovou významnou veřejnou funkci vykonává mimo
Českou republiku."
Není to roztomilé? Zákon se má vztahovat třeba na Tošovského nebo Špidlu, ale
nikoliv na Topolánka, Rychetského nebo Romana - protože nemají bydliště mimo Českou
republiku! Neposmáli byste se?
Jirka Wagner
|
|