|
FTIP: Od všeho něco
Mladý a starý zaměstnanec jdou spolu do zaměstnání:
Mladý - kupa prezentací, notebook, 2 mobily, iPod, 3 čipové karty na krku, kufřík
plný DVD, CD, USB atd.
Starý - uvolněný, jen igelitka s jablkem a jogurtem....
Mladý říká s obdivem: "No, po tolika letech práce to máte všechno v hlavě,
že?"
"Ne, pane kolego, u prdele."
***
Potká farář Aničku a ptá se jí:" Tak co Aničko,jak se máš?""
Celkem dobře pane faráři." odvětí Anička.
"A manžela už máš?"
"Ano,mám."
"A co děti, máte?"
"No, to je to, co nás trápí, pane faráři. Nějak nám to nejde."
"Tak se netrap, já jedu zítra do Vatikánu a zapálím tam za vás svíčku a
pomodlím."
Po pěti letech se znovu setkají a farář vidí Aničku obklopenou dětmi.
"Tak koukám,že vám PánBůh požehnal. A kolik tý drobotiny máte?"
"Celkem deset. Dvakrát trojčátka, jednou dvojčátka a pak ještě dvě."
"A kde máš manžela?"
"Ten jel do Vatikánu sfouknout tu zatracenou svíčku!"
***
Indové podle svého náboženství věří, že pokud muž nežije spořádaným a
asketickým životem, bude v příštím životě ženou.
Buďme proto k ženám tolerantní: je to vlastně normální chlap ve výkonu trestu.
***
"Představěj si, Kohn, já vám takhle jednou sedím v zahradní restauraci, když
si v tom ke mně přisedla taková pěkná dívenka. Tak jsem ji pozval na večeři, pak
jsme šli k cukráři na zmrzlinu, potom jsme šli do kina na barevný film, odtud jsme
přešli do baru na skleničku, pak jsem ji pozval k sobě a tam jsme se třikrát,
představěj si, Kohn, třikrát jsme se pomilovali."
"Já jim úplně věřím, že seděli v zahradní restauraci, i to, že si k nim
přisedla dívenka (i když, chudinka, asi musela mít šedej zákal), věřím jim i to,
že byli spolu na zmrzlině, i u nich doma, věřím jim i to, že se spolu třikrát
pomilovali, ale co jim nemůžu věřit, Roubíček, nemůžu jim věřit to, že byli
spolu v kině!"
"Himlhergot, Kohn, když mi věřej, že jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k
cukráři na zmrzlinu, že jsme šli do baru, pak jsem ji pozval k sobě domů a dokonce i
to, že jsme se tam třikrát pomilovali, proč mi ausgerechnet nevěřej, že jsme byli
spolu v kině?!"
"To když voni, Roubíček, ještě mohli třikrát, to ještě žádný barevný
filmy neexistovaly!"
***
Přijde kapitán Titaniku k námořníkům a říká jim:
"Mám pro vás dvě zprávy,jednu špatnou a druhou dobrou, kterou chcete slyšet
jako první?"
"Tu dobrou."
"Dostaneme jedenáct Oskarů!"
***
Nejkratší židovský vtip:
"Zaplatím."
***
Běží liška po lese a na větvi vysoké borovice vidí veverku, jak se opaluje,
cigaretka, sluneční brýle, drink.
I ptá se liška: "Veverko, ty nemakáš?"
A veverka odpoví: "Co bych makala, kašlu na práci, je pěkný počasí, tak se
opaluju."
Liška běží dál a přemýšlí, přemýšlí a říká si: "Já se tady pořád
honím, dělám tady zdravotní policii, lovím ty nemocný a slabý živočichy, nikdo to
pořádně neocení, žaludek z toho mám v prdeli, dovolenou žádnou, takový pěkný
počasí, dám si taky chvíli leháro".
Jak řekla, tak i udělala, plácla s sebou na mez a opaluje se. Jde kolem myslivec s
puškou na rameni, vidí vyva-lující se lišku, hodí pušku k líci prásk, prásk -
složí ji.
Ponaučení: Kdo chce srát na práci, musí sedět hodně vysoko!!!
***
Soudce vejde do jednací síně, bouchne kladívkem a povídá:
"Než začneme projednávat tento případ, musím vám oznámit důležitou věc.
Advokát žalobce mi dal 300 000 Kč, abych rozhodl v jeho prospěch. Advokát žalované
strany mi dal 200 000 Kč, abych rozhodl v jeho prospěch. Jednání proto odročuji,
protože žalovaná strana nesplnila všechny právní náležitosti, žalovaný zůstane
ve vyšetřovací vazbě. Začneme spravedlivě soudit, až mi advokát žalované strany
přinese dalších 100 000 Kč."
***
Do baru přijde černoch a na rameni má nádherného, krásně vybarveného papouška.
"Ježíšmarjá, ten je krásnej," povídá barmanka, "kde jste k němu
přišel?"
"Prosím vás, co je na něm krásnýho, obyčejnej týpek, dyť je toho plná
Afrika," povídá opovržlivě papoušek.
***
Chlápek jde k doktorovi na pravidelnou kontrolu a dozví se, že je smrtelně nemocný a
do půl roku zemře. Když přijde domů, říka své ženě:
"Byl jsem na kontrole a doktor mi řekl, že mám AIDS a do půl roku jsem
mrtvý."
Pak se sbalí a jde na pivo. Když se trochu zpije, řekne totéž i svým kámošům z
hospody. Za dva dny potká na ulici svého doktora a ten mu říká:
"Koukám, že jste s tím celkem smířený, ale řekněte mi, proč si celé město
povídá, že máte AIDS, když jsem vám říkal, že máte zhoubný mozkový nádor?
"Smířil jsem se s tím, že brzo umřu, ale nechci, aby mi po mé smrti někdo
chodil šoustat ženu..."
***
Arabové dostanou nové, super moderní letadlo ze Sovětského svazu. Vyberou nejlepší
piloty, kteří dostanou za úkol, že když budou sestřeleni, nesmí nic neprozradit,
raději se otrávit.
Jeden z nich je sestřelen Izraelci, ti ho vyslýchají: Jaký to má dolet? A on: Nevím.
Jakou rychlost? Nevím. Na co to lítá? Nevím. Kolik to unese hlavic? Nevím....
Israelci si řeknou, že je to hňup, a vymění ho za nějakého svého, zajatého Araby.
Pilot se vrátí na základnu a kolegové, arabští piloti se ho ptají, jaké je to v
tom zajetí, A on říká: Hoši, učte se, jak nevíte, tak bijou a bijou..."
***
Bojovník z Japonska vyzve představitele USA, Ruska a Česka na souboj.
První jde na řadu Američan, ale za dvacet sekund leží na zemí. Japonec se ukloní a
říká:
"To je od nás z Japonska, to bylo judo."
Druhý jde Rus, ale také po dvaceti sekundách se válí na zemi. Japonec se zase ukloní
a říká: "To je od nás z Japonska, to bylo karate."
Poslední jde Čech. Za deset sekund se Japonec válí v krvi na zemi a Čech mu na to
říká:
"To je taky od vás z Japonska - to byl hever z mazdy."
***
Blondýnka si kupuje nové auto a ptá se prodavače:
"Prosím vás, jak je to auto rychlé?"
"Až 240 kilometrů za hodinu."
"Jen nekecejte, tolik kilometrů hodina nemá!"
ANARCHISTI VE SQUATU
aneb VYLEZ NA STŘECHU – DOSTANEŠ KVARTÝR
Anglicko-český slovník uvádí pro slovo squat několik významů, z nichž ten
nejpřípadnější je v našem případě „neoprávněně obsazená
budova“. Zdůrazněme slovo neoprávněně, protože tak tomu
bylo s vilou Milada v pražské Troji.
Je lhostejné, jestli byl dům dlouhá léta neobývaný nebo nebyl zapsán v katastru
nemovitostí, pro nelegální obyvatele platí, že nebyl jejich a měl právoplatného
vlastníka. Spíš je divné, že vilu už dávno nenavštívil hygienik, voda v domě
netekla, záchod nebyl funkční a elektřiina byla pochopitelně odpojená. Nezvaní
nájemníci proto chodili s potřebou do okolí a svítili jen díky hlučnému agregátu.
Kdo se byl u
domu podívat, pociťoval silné nutkání k dávení.
Když majitel domu konečně vyřídil všechny náležitosti, zjistil, že je vlastníkem
ruiny. Co neudělal zub času, to dokončili anarchisti. Nic ale nebrání dalšímu
používání, stačí provést potřebné opravy a asanaci domu i jeho okolí. Jenže
ouha, ilegální nájemníci mezitím dospěli k přesvědčení, že vila patří jim, a
odmítali ji opustit. Nezbylo než povolat bezpečnostní agenturu a za asistence policie
je vystrnadit.
A z příslušníků „alternativní kultury“ se stali rázem
vyděrači. Vylezli na střechu a nechtěli ji opustit. Do takové situace se samozřejmě
musel zamíchat Michael Kocáb. Tento náš ministr přes lidská práva squatterům
domlouval a díky neznámému dobrodějovi jim dokonce nabídl náhradní ubytování.
Nakonec ze střechy slezli i ti poslední. Zřejmě zanedlouho budou obtěžovat své
okolí jinde – za podmínky, že na nabídku milostivě kývnou. Pokud se jim
líbit nebude, pan Kocáb jistě sežene něco jiného a vůbec nebude přemýšlet o tom,
že se dopouští protiprávního „zvýhodňování skupiny obyvatel“.
Bohužel, ministr Kocáb svým postupem poskytl všem ostatním českým bezdomovcům
návod, jak se bezplatně a bepracně domoci ubytování. Stačí si vyhlédnout objekt,
jehož majitel je dlouhodobě na cestách, nabourat se do něj, pomalovat ho barvičkami a
vymyslet nějaké heslo (nabízí se „volnost, rovnost, bratrství“).
Když se vlastník domu vrátí, bezdomovec vyleze na střechu a bude tam tak dlouho,
dokud mu pan ministr nesežene nové bydlo. Bezdomovcům v České republice se otvírají
zářné zítřky a bezstarostná budoucnost.
PAPALÁŠ KÁDROVÁKEM
aneb MINULOST MNOHÝCH POLITIKŮ NEZNÁME
Jiří Paroubek si sice uvědomuje, že už dvacet let nežijeme v "diktatuře
proletariátu", ale jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. A tak
občas (ne)jsme překvapeni, když z páně Paroubkova nitra vytrysknou manýry naučené
za totality.
Stačí si jen připomenout jeho památný povolební "únorový" projev,
maloměšťácké vytahování se svým příjmem, připomínání, že přispívá svými
penězi na chudé, či normalizační slovník. V pondělí se blýsknul další
schopností pochycenou za vlády jedné strany - bolševickým kádrováním rodinného
původu jednoho politika. Nezabýval se přitom ani panem Rathem, ani jiným ze svých
spolustraníků, ale předsedou občanských demokratů.
Bylo to kádrování stejné jako za minulého režimu, jen naruby obrácené. Mirku
Topolánkovi vyčetl jeho prarodiče (dědeček zakládal na Vsetínsku komunistickou
stranu) i jeho rodiče (tatínek byl členem KSČ, podle Paroubka tam byl "vysokým
funkcionářem").
Diskreditující informace shromažďované Lidovým domem na politické protivníky
zřejmě nesahají dál, možná bychom se dozvěděli něco ošklivého i na Topolánkova
praděda. Ačkoliv kdo ví, třeba pradědeček zakládal buňku sociální demkracie a
předseda ČSSD nám to zatajil.
Každopádně je škoda, že si pan Paroubek - než začne kádrovat jiné - nezamete
raději nejdřív před vlastním prahem. Za hříchy předků trpěly děti v komunismu,
proto nechme Paroubkovy rodiče a prarodiče na pokoji. Předseda sociálních demokratů
by nám ale neměl zatajovat svou vlastní minulost. Kdo totiž zavítá na jeho stránky
Paroubek.cz, zjistí, že páně Paroubkův politický život začal až rokem 1990 -
předtím pouze působil "ve vrcholových manažerských funkcích". Není tam
ani slovo o tom, že už jako čerstvý inženýr byl členem národněfrontovní
Československé strany socialistické, a už vůbec se nedozvíme, že se v této straně
v roce 1982 vyšplhal až do jejího nejvyššího orgánu, Ústředního výboru ČSS.
Tyto - pro leckoho velice zajímavé - informace v oficiálním životopisu Jiřího
Paroubka chybí.
Na rozdíl od Paroubkova útoku na Topolánka kvůli jeho předkům není tato poznámka
žádným kádrováním. Se svou minulostí by nás měli naši politici seznamovat
automaticky. Vyvarovali by se tak toho, že ji na ně vyhrabe Jiří Paroubek a seznámí
s ní veřejnost.
Jiří Wagner
JOSUAH LISPINGTON
a VELEDETEKTIV AGATON SAX
Uprostřed čtyřicetiletí "komunismu" svítí v čase ostrůvek pěti,
maximálně sedmi roků, během kterých tady v Československu vycházely i
zajímavější knížky a jak to vnímám, začalo to nejpozději rokem 1966 a skončilo
na počátku sedmdesátých, dá se přitom diskutovat, zda "až" rokem 1972...
anebo dokonce později, následkem setrvačnosti a lhůt. Některé knížky šly ovšem
do stopy rovnou.
Uprostřed onoho ostrůvku leží i rok 1968. Co vše se seběhlo, taky víme, žádná z
událostí se nicméně nevyrovná tomu, že česky poprvé a naposled vyšla švédská
knížka Veledetektiv Agaton Sax!!!
1.
Zjevila se a děkuju za to! I když vypučela nenápadně, co sto čtvrtý (fialový)
svazek edice "s pruhy" KOD (Knih odvahy a dobrodružství) Státního
nakladatelství dětské knihy, pozdějšího Albatrosu.
Náklad? Dvacet tisíc. Hodně? Málo? Říkám, na dnes dost, na tehdy nic moc. A
spisovatel Josef Pecinovský (zdravím), který na síti už léta buduje prima stránky o
dobrodružných knížkám a hlavně KODech, má doma pod postelí snad všechny
"kodovky" (až na pár brožur let padesátých), nicméně Saxe ne. Ten jediný
mu chybí. To už samo o sobě o něčem vypovídá, ne? A sice na webu předvádí obálku té knihy, to je ale taky všechno, takže tady házím do
ringu aspoň minimální fakta. Nils Olof-Franzén o Saxovi napsal knížek víc,
dotyčná kodovka ale shrnula tři zasazené do let 1959, 1961 a 1963: Agaton Sax a
zloději briliantů, Agaton Sax a stařík s kozí bradkou, Agaton Sax a
bykopinská hostina. Titulní hrdina je kupodivu novinář, a to obtloustlý
šéfredaktor tzv. Bykopinského kurýra, což mě jako kluka naprosto fascinovalo. Ve
Švédsku si takhle může každý psát noviny!?
Ano. Může. Sax to ale nedělá úplně sám. Píše i žije s tetou Tildou a z
malého švédského Bykopingu a ploché střechy občas investigativně vyráží řešit
své případy. Využívá přitom skvělý rychlovrtulník Hermes XP 677 a zvládá v
něm sám a sám dofrčet až do londýnského Scotland Yardu, kam to má vzdušnou čarou
nachlup 1210 kilometrů, přičemž má zajištěno, že nebude potřebovat pas. Cesta mu
trvá šest hodin, dodávám pro úplnost, a na jejím konci ho už pokaždé čeká
vrchní detektivní inspektor Josuah H. Lispington, kterému Agaton Sax pomáhá podobně,
jako už starý dobrý Sherlock pomáhal Yardu. Agaton Sax v něčem Holmese i připomene,
ale je i klonem Nera Wolfa. A kým ještě? Kdo... je Agaton Sax? ptala se
ostatně už omyvatelná obálka této dodnes sháněné knížky...
2.
Cituji z ní: Jeho nepřátelé mu přezdívají Tlusťoch!
Neustále nosí svůj tvrďáček.
Je šéfredaktorem nejmenších novin v nejmenším švédském městě Bykopingu.
Noviny si píše sám, redakční radu tvoří on a teta Tilda, která mi jinak vede
domácnost. Jako vynikající novinář je hbitý, důvtipný, pohotový a především o
všem důkladně zpravený muž. Toto jsou vynikající vlastnosti jeho druhé tváře,
neboť vězte, že Agaton Sax je detektivem amatérem, ale žádným jen tak ledasjakým
detektivem - je to veledetektiv!
Samozřejmě že veledetektiv se nemůže zabývat zločiny spáchanými v rodném
Bykopingu, tam přece nikdo nic neprovádí. Uplatňuje se tedy na světovém fóru.
Jakmile někde vznikne větší zločinecká banda, objeví se tam Agaton Sax. Pracuje s
rozvahou, důkladně, ale především rychle a úspěšně. Interpol (mezinárodní
policie) a světoznámý Scotland Yard jej vybavují plnými mocemi a neustále od něho
žádají radu nebo pomoc. Je to hlavně vrchní inspektor Scotland Yardu Lispington, kdo
se bez Agatona Saxe nemůže obejít. Agaton Sax se pohybuje všemi možnými dopravními
prostředky, ale nejčastěji používá svého zvláštního osobního rychlovrtulníku.
Je také vynálezcem (sestrojuje hlavně praktické pomůcky detektivovy denní praxe,
jako např. detektorovou kameru, jež samočinně filmuje a nahrává činy a rozhovory
zločinců), je vynikajícím břichomluvcem a perfektně ovládá dva nesmírně
obtížné jazyky, bronsštinu a grélštinu, jimiž se dorozumívají mezinárodní
zlosynové. Knížka o Agatonu Saxovi je vlastně satira na detektivky pro dospělé, jak
jistě ti z vás, kteří mají už nějakou tu detektivku za sebou, poznají. Často se
proto při čtení zasmějeme, ale smích uvolní napětí jen na chviličku: děj se v
téhle knížce, prošpikované pastmi, převleky a honičkami, kupředu přímo řítí.
3.
A řítí. Opravdu. To jsem vnímal už jako kluk. Tato knížka vystoupila z okolní
šedi. Byla výjimečná. Tři detektivky přeložila před více než čtyřiceti lety do
češtiny Dagmar Chvojková-Pallasová, ilustroval je Miloslav Jágr (1927-97) a
zvláště některé pasáže zůstávají klasickými, i když nechci nepřiměřeně
adorovat, zobecňoval a přeháněl, takže teď promluvím čistě za sebe. Zvlášť se
mi líbilo Lispingtonovo klení Proklatě, třikrát proklatě!, a pak heslo
využívané v příběhu "Stařík s kozí bradkou". Cituji z kapitoly Dvanáct
minut nabitých událostmi: "A heslo?"
"Měl jsem říci: Která stanice?"
"A on?"
"Příští stanice Braxington!"
"A vaše tajné jméno?"
"S. F. sedmnáct."
"A jeho?"
"D. G. dvanáct."
"Můžete mi říct ještě něco víc?"
"Ne. Přísahám!"
"Dobrá! Jsme hotovi, Sycamore Flinte. Buďte tal laskav a vstupte dovnitř!"
A Agaton Sax zamkl dveře za posledním z vězňů...
4.
Obraťme list a v tu ránu stojíme uprostřed kapitoly Nebezpečný cizí muž a
čtu: Pak pronesl Agaton Sax tichým sytým hlasem: "Která stanice?"
"Příští stanice Braxington."
"Vaše jméno?"
"D. G. dvanáct. A vaše?"
"S. F. sedmnáct."
5.
Já vím. Zrovna vás tahle bomba, tedy knížka minula. Minuly vás i pozdější
kreslené filmy, které jsou k nahlédnutí zde na YouTube a v
okolí. S tím už nic nenaděláme, ale v mé generaci se mnozí blaženě pousmějí.
Maně si vybavuji kamaráda ze základky Ferdu Valentu, zlatý kluk. K oblíbeným jeho
KODům, tedy ještě s Černým korzárem od Salgariho, náležel právě Sax, ale ještě
na střední škole v našich patnácti přicházela ona báječná knížka na přetřes.
Náležela k nejoblíbenějším u mé spolužačky Vlaďky Klapkové a kámoš Pepík
ještě docela nedávno zahajoval své telefonáty mně právě a jedině
pověstnou otázkou z Frranzénovy knihy: "Jaká stanice?" A já pokaždé a
rovněž bez váhání odpovídal: "Příští stanice Braxington!" A zase to
obnovíme!
6.
A vy? Ne, nečekejte, jestli "to" vyjde česky znovu. Práva asi není tak
levné získat. Takže jděte ještě dneska do veřejné knihovny anebo si tu knížku
zkrátka půjčete od někoho, kdo ji má (ale já ji nedám). I když jste nestihli
přečíst onen opus v dětství, PARODIČNOST si možná ještě víc vychutná
dospělák, řekl bych, a vězí tu ozvuky jak bondovek, ale i jiných špionážních
děl, především ale potěší atmosféra přívětivého Bykopingu, která připomíná
i atmosféru tří skvělých dětských detektivek s Kalle Blomkvistem od Astrid
Lindgrenové!
Za přemýšlení dále stojí i zvláštní povaha inspektora Lispingtona, kterou se tady
skutečně neodvažuji zjednodušeně zachytit (ale je roztomilý), anebo charaktery
věčně se vracejících padouchů Julia Moscy a Octopuse Scotta. Nu, a ještě jedna
věc je pravdou. Jako mají dospělí edici Třikrát, měly naše čtoucí děti vždycky
tohoto geniálního "Třikrát Agatona Saxe"!
***
Post scriptum pro znalce komiksů o Tintinovi, které právě poprvé vycházejí česky a
které znovu natáčí Steven Spielberg: Ano, pánové Bricks a Brocks ze
"Staříka z kozí bradkou" jsou skutečně inspirováni známou dvojící Kadlec
a Tkadlec z Tintina...
P. P. S.
Ocituji i nezapomenutelné finále třetího z Franzénových česky vydaných románů:
"Co to říkáte?" podivil se Lispington - a vzal telgram do ruky.
Roztrhl pásku. Přečetl si text. Jeho elegantně vytesaný koňský obličej se
zachmuřil mrakem starostí. "Proklatě!" zabručel. "Třikrát
proklatě!"
"Copak je?" Nějaké nepříjemnosti?" tázal se Agaton Sax účastně.
"Čtěte sám!" řekl Lispington a podal Agatonu Saxovi telegram.
Agaton Sax četl: Vrchní detektivní inspektor Josuah H. Lispington, u Agatona
Saxe, Bykroprimgs-Prosten, Bykroprimg stop OBJEVILI JSME ŽE MÁTE DVOJNÍKA LISPPINGTONE
STOP CO MÁME DĚLAT? SMITH SCOTLAND YARD
  
Ivo Fencl
K JEDNOMU "DOPISU"
aneb SPLNÍME ZÁSADY EVROPANSTVÍ?
Někdy - a v poslední době dost často - jsou "Dopisy redakci" zajímavější
než články placených novinářů. A to přesto, že bývají krácením zmrzačeny
často dost hrozně (když je pak člověk porovná třeba s originálem umístěným na
webu.)
A tak mne zaujal "dopis" Populismus levice po rouškou evropanství v LN 29. 6. 2009 od Zdeňka
Ženíška, náměstka ministra ministra spravedlnosti a hlavně (!) člena přípravného
výboru TOP 09. Patřím k těm, co měli tak nějak předem poměrně kladný postoj k
nově vznikající straně. Jen mi nebylo přesně jasné, o co jí vlastně půjde.
Vzletných slov už jsem slyšel dost. Kalousek je sice stará firma, ale financím a
politice rozumí, a kníže Schwarzenberg je prostě extra třída. Byť se přátelí s
"Láskou a pravdou". Což je dneska velký hendikep. A tak první zásadní
slovo k budoucí orientaci strany TOP 09 jsem četl s velkým zájmem. Ovšem jen chvíli.
Já chápu, že politik se musí vyjadřovat opatrně a "diplomaticky". Jak zní
ona stará poučka, že když chce diplomat říci někomu, že je špína chlap a lže
jak když tiskne, praví: "Velevážený pane. O pravdivosti vašich informací by se
dalo s úspěchem pochybovat."
Možná proto mne kníže okouzloval, když jako první český politik dokázal říci o
rakouských antiatomčících, že jsou parta magorů. Rychle, jasně a stručně jim
zavřel hubu po všech těch českých ustrašených pípáních o nutnosti
"pochopení".
Článek pana Ženíška je o tzv. devizovém zákonu, který by podle příkazu
-neříkejme tomu instrukce, když je to příkaz - Bruselu měl zajistit, aby všichni
občané EU měli právo se kdekoli usazovat, pracovat a vlastnit nemovité majetky. A že
ji poslanci ČSSD a KSČM shodili se stolu prý z "ryze populistických
důvodů". No, třeba. Asi. Asi možná určitě. Zamítnutí zákona prý přivede
na ČR věci hrozné a ještě hroznější, hlavně nás to bude stát peníze. Když
slyším, jak někdo kváká, že když nebudeme Bruseli po vůli, co nás to bude stát
peněz, začínám zuřit. Tenhle špinavý trik mě už skutečně začíná štvát.
Hergot, copak jsme nějací nevolníci, co jim dráb, když nebudou poslouchat vrchnost,
sebere střechu nad hlavou a dá je do klády? Sakra, kde to jsme?
Zásada, že by měl každý mít právo bydlet kdekoli v EU a tam i pracovat, je v
zásadě správná. Jsem "v zásadě" naprosto pro. Takže jakto, že
nemohu pracovat v Německu, Rakousku, tuším ve Francii a dalších zemích? Tak oni
mohou u nás a my u nich ne? Jakoupak pokutu jim dal Brusel? Že si to vyjednali? Tak
proč jsme si to nevyjednali my?
A navíc zase ty farizejské řeči o tom, že jde o "všechny občany EU ".
Prdlajs!
Jde jen o některé občany EU, jako v našem případě o nemožnosti zaměstnání a
další naše "požitky" ve starých zemích EU. Angličan jistě může
pracovat v Rakousku bez omezení. Na základě "befelů" z Bruseli. Tak proč my
ne? No protože jde o nás a ne o Angličany.
A v našem případě jde také pouze o "některé" občany EU. Konkrétně o
německy mluvící občany - s výjimkou švýcarských - a pak o … no obecně o
muslimy. Protože jinak mluvících a jinak věřících občanů EU i "neEU" je
náš stát bez problémů plný. A co s týče zaměstnání, nikdy jsem neslyšel, že
by někdo protestoval proti zaměstnávání nebo bydlení německých či
rakouských občanů. Jen to kupování domů a polí je díky našim stále
nevyjasněným historickým vztahům poněkud "ošajstlich". Představa, že by
si skupina Němců koupila třeba většinu prázdných parcel v nějaké pohraniční -
dříve německé - vesnici, je dle průzkumů veřejného mínění pro 80% obyvatel ČR
stresující. I ti k Němcům velice vstřícní se obávají, že by pak stačilo
několik blbů z jedné či druhé strany a přibyl by nám další velký problém.
Brusel nebrusel, doba na to ještě není zralá. Ať si pindají eurokrati co chtějí.
Takže tady mířili s populismem socani a komunisti dobře. A že ostatní jen fňukají
a neřeknou jasné stanovisko, je jejich problém.
Co se týče muslimů, obává se jich - a myslím právem - prakticky 99 % obyvatel.
Ostatně dnešních "západoevropských muslimů" se obávají i
"naši" muslimové žijící v klidu a míru u nás v ČR. Bez šílených
imámů.
Tohle stačí k tomu, aby každá rozumná vláda prohlásila, že v zásadě jsme pro
otevřenost, ale rozhodně ne "naprostou". Pokud vím, tak například dodnes
jsou třeba v Dánsku oblasti, kde si Němec - ze stejných důvodů jako u nás - prostě
koupit pole a dům nemůže. A šmytec. Brusel nebrusel.
Jo a tu pohádku o tom, že dneska si mohou koupit pole, dům a bla bla bla na základě
založení firmy … Taková pitomost svědčí jen o tom, že žádný z těchhle pánů
nikdy žádnou firmu v ČR neměl a netuší, co to znamená. Založení firmy, pracovní
předpisy, odvody, přiznání daní atd. atd. Tohle žádný nácek, který by si chtěl
koupit chalupu třeba v Ústí, aby provokoval, nebude podnikat. To si zařídí
většinou ten, kdo provokovat a vyvolávat konflikty nechce. A o tom to je. A těchhle
Němců a Rakušanů, co tady mají hospodářství, firmy, domy atd., je tady už dost a
dost. Stovky a spíše tisíce. A nikomu nevadí, že to jsou Němci.
Takže se zdá, že první výkřik politika hlásícího se k TOP 09 mne přivedl od
ideálů k realitě. Budeme plnit "závěry usnesení bruselských byrokratů" i
do přinesených nádob! Toho už mají všichni plné zuby. Starší si pamatují
bolševika a mladé nasí…éééé... rozčiluje bruselská arogance neskutečně.
Takže, falešných pravdoláskovníků - využívajících vývěsního štítu Václava
Havla - aby nás kdekdo mohl buzerovat, těch už jsme si užili. Teď čekáme na
někoho, kdo umí říci: "Ano, ano - ne, ne." Jak praví Bible a měl by pravit
i křesťan Kalousek a milovaný kníže.
Jinak si můžete tu novou stranu strčit … no víte kam.
Václav Vlk st.
STAŘÍ PARDÁLOVÉ SE VRACEJÍ
aneb ZALOŽÍ KLAUS A ZEMAN NOVÉ STRANY?
Deník Právo uveřejnil v sobotu obsáhlý rozhovor s Václavem Klausem a zároveň
citoval z rozhovoru s Milošem Zemanem. Takový souběh dvou nejvýraznějších
osobností české politiky 90. let v jednom listu může být zcela náhodný. Nápadná
je ale shoda v jejich plánech do budoucna. Oba politici totiž připustili myšlenku na
svůj comeback do parlamentu.
Bývalý předseda ČSSD takový návrat zvažuje už po podzimních volbách, prezident
jej klade celkem pochopitelně až do doby po skončení mandátu na Pražském hradě.
Oba by ale za tím účelem zakládali nové politické subjekty. Zeman to říká
otevřeně ("prostřednictvím nové levicové strany"), Klaus poněkud
zastřeně ("kdo ví co bude v roce 2013, jestli nebude prostor pro nějaký můj
další vstup do politiky s jiným praporem v ruce").
Jak Klaus, tak Zeman se už definitivně rozloučili se stranami, díky nimž se dostali
až do nejvyšších pozic v celé republice, Klaus navíc zlomil hůl i nad straničkami,
které tu vznikly před volbami do europarlamentu.
Pro založení nové strany klade Miloš Zeman dvě zdánlivě nesplnitelné podmínky:
krize se ještě víc prohloubí a ODS s ČSSD uzavřou velkou koalici. Ekonomové přitom
už na příští rok připouštějí mírné, ale přece jen oživení ekonomiky a velkou
koalicí by ODS spáchala harakiri. Zejména nedostanou-li se do sněmovny ani lidovci,
ani TOP 09. Pak by totiž ODS vládla s Jiřím Paroubkem, který by měl v KSČM
takříkajíc třetí, skrytou koaliční stranu. S pomocí komunistů by pak prohlasoval,
co se mu zlíbí, a všechny negativní důsledky by svedl na občanské demokraty. I
proto vytvoření velké koalice včera Topolánek v TV Prima vyloučil.
Mezník 2013 pro vznik možné strany prezidenta Klause je natolik vzdálený, že dnes
ani nemá smysl vyhlídky takového subjektu zvažovat.
Tyto dvě výrazné postavy minulého desetiletí už přitom dokázaly porodit mrtvá
děcka. Kdo si dnes vzpomene na nějaké občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana?
Nebo na Stranu důstojného života bývalé poslankyně Volfové? Do stejného
zapomnění upadne za pár měsíců i Strana svobodných demokratů, kterou vytvořil
Petr Mach, bývalý šéf Klausova think-tanku CEP. Podobný osud by čekal i nové strany
obou expředsedů. Proto Miloš Zeman klade takové podmínky, proto Václav Klaus
hovoří tak mlhavě. Ostatně nejinak to dopadlo i se stranami, které vznikly na popud
či s podporou třetí velké osobnosti minulé dekády, Václava Havla.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že místo bojovného zařvání pardálů, kteří se
vydávají na lov do džungle, slyšíme jiné dravce - staré kocoury, kteří občas
zamňoukají, aby dali najevo, že se s nimi stále musí počítat. Pak se ale zase
uvelebí ve svém pelíšku a dál se vyhřívají na sluníčku.
Jiří Wagner
ČESKÁ MÉDIA
aneb Z BLBOSTI, NEBO ZA PENÍZE?
Jan Werich v roce tuším 1936 na adresu českých novinářů a intelektuálů,
opakovaně hanobících Beneše a vtírajích se do přízně Říše, pravil: " Oni
to dělají částečně z blbosti a částečně za cizí peníze!"
Útoky na českou státnost i společenskou existenci samostatného národa z německé
(dnes veřejně prakticky jen ze sudetoněmecké strany) a zároveň patolízalské
výlevy k německému übermenšství nejsou ničím novým. Jsou jako vlny. Již bratru
200 let. A nebo, počítáme-li i bavorsko-český podraz na Marii Terezii, ještě déle.
Zdálo se, že poslední dvě šílené války rozpoutané Němci by snad měly stačit
příslušníkům malého národa v jejich sousedství, aby pochopili, že tady nejde o
hesla. Tady jde o kejhák, jak se u nás říká.
Šílenství německého nacionalismu zdánlivě ukončila II světová válka. Konflikt,
kdo bude žít na území Českého království, měl být vyřešen odsunem německého
obyvatelstva. Odsunem těch, co prohráli. Nikoliv jejich vyvražděním. Jak plánovala
po svém vítězství německá strana a jak již začala uskutečňovat v době
Protektorátu.
Předpokládám, že se zase v internetové diskuzi k tomuto článku ozve chór pokřiků
anonymů o "výhodách Protektorátu" a tak jako minule ječících o ohavných
zločinech českého gestapismu (to je skutečně skvostný výtvor z propagační dílny
sudetoněmeckého landsmanšaftu). K tvrzení, jak se Čechům báječně žilo za
Protektorátu a co je čekalo, bych jen chtěl poukázat na plány Hitlera rozpracované
do "prováděcího plánu" Reinhardem Heydrichem v roce 1942 na etnické
vyčištění prostoru Böhmen und Möhren od všech Židů, Slovanů a Cikánů..
Měl se uskutečnit hned po vítězné válce. Nejprve v létě roku 1932 přednesl Adolf
Hitler v Mnichově svůj pohled na budoucí osud Československa takto: "Mým
plánem je blok osmdesáti či sta miliónů Němců osídlující homogenní území!
Mým prvním úkolem bude tento blok vytvořit. Tím se staneme nejen neporazitelnými,
ale získáme i jednou provždy významnou převahu nade všemi evropskými národy.
Jakmile toho dosáhneme, bude všechno ostatní relativně jednoduché. Rakousko do tohoto
bloku patří. To je samozřejmě pravda. Ale do tohoto bloku patří i Čechy, Morava a
východní část Polska sahající až po určitou strategickou hranici … Českou
pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky.
Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými
federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou
tvořit husitsko-bolševický agitační blok."
O tom, co připravoval Heydrich, se toho ví tolik, že to nepovažuji za nutné opakovat.
Jen ještě poznámku:
Často se ozývají hlasy (kupříkladu v diskusích k mým článkům), že by s ohledem
na "promíšenost" germánské a slovanské rasy v prostoru Protektorátu bylo
"mnoho Čechů" zachráněno tím, že by bylo nacisty uznáno za rasově
vyhovující. Naivita, anebo rovnou tupost? A nebo otevřená a vědomá lež? Nejlépe si
ukážeme na realitě. A na tom, jak takovéto "pokusy" dopadly.
V Polsku byly tyto záměry "vyzkoušeny" v západních oblastech se smíšeným
obyvatelstvem. Podle dochovaných údajů bylo z ulic polských měst pracovnicemi (sic!)
rasového úřadu uneseno cca 2500 blonďatých polských holčiček ve věku 8 až 12
let. Nalákány byly na jídlo a sladkosti. Cílem pokusu bylo vyzkoušet, jak bude možno
doplnit tenčící se lidské zásoby "rasově čistých Němců" zmenšující
se díky padlým na frontách a dalším zahynulým osobami ze "smíšených"
oblastí.
Podle polských údajů bylo uznáno za "rasově vhodné" 15 dívek. Ostatní,
tedy 2 485 dětí, bylo bezohledně zavražděno. Blonďatých, štíhlých, pokud možno
modrookých holčiček.. Naprosto šílená věc. Promyšleně a plánovaně, za pomoci
nacionálně uvědomělých vědců (doktor Gregor Ebner, doktor Guntram Pflaum atd.) a
pracovnic Lebensbornu, byla provedená tisícinásobná vražda. Prakticky nepotrestaná.
Tak mne napadá, jakou by asi měli šanci na přežití ti dnešní čeští
"čechožrouti" (a jejich potomci), kdyby Spojenci prohráli? Myslím, že
žádnou. I kdyby byli blonďáci.
V době, kdy se vzpomíná na bestiální vyvraždění Lidic a Ležáků a kdy poněkud
nechvalně skončil "špektákl" okolo jednoho hromadného hrobu
(pravděpodobně Němců, zavražděných pravděpodobně) Čechy), začaly i některé
jinak normální tiskoviny psát jak pod dohledem ideových vůdců protektorátního
organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.
Tehdy se také nesmělo mluvit špatně o ničem německém, a už vůbec ne o zločinech
Němců, ale jen o zločinech zrádců benešovců, židobolševiků a tak podobně.
Jak jinak si vysvětlit, že u desítek článků a pořadů na toto téma nebylo ani
jednou zmíněno, že v okolí bylo nalezeno více než osm hromadných hrobů osob
prokazatelně zavražděných Němci, celkem více než 2000 povražděných
"neNěmců". Zároveň nikdo ani nehlesl o stovkách mrtvých v koncentračním
táboře Terezín a ve zvláštním vězení Malá pevnost Terezín - viz zde.
A nebo si přečtěte o již naprosto neznámém koncentračním táboře ve Staré Roli u
Karlových Var a pak tu část, jak dopadli vězni nesmyslně převezení do Lovosic, kde
měli pokračovat pochodem smrti do Terezína - hned vedle Postoloprt spojených s
Terezínem jak osobně zaměstnanci, tak po "stranické linii".
Jen pro orientaci v čase. Vlak smrti, vypravený ze Staré Role s tisícovkou vězňů do
Terezína, z kterých přežilo 28(!), slovy jen dvacet osm, odjel 15. dubna 1945!!!
Přiznám se, že mě osobně se to dotýká. Z Role utekla rodina mého strýce v roce
1938 na poslední chvíli. Takže neskončili v koncentráku. A dotýká s mne také
nesmyslné a zlotřile zločinné povraždění spolubojovníků mého otce. (Viz: Od
roku 1943 se prováděly v Malé pevnosti i popravy na základě "Sonderbehandlung
" - bez soudního řízení. Celkem zde bylo zastřeleno více než 250 vězňů. Při
poslední popravě 2. 5. 1945 byly zmařeny životy 51 vězňů převážně
představitelů mládežnické organizace Předvoj.
Možná se zdá až zbytečné o tom všem stále mluvit. Když si však přečtete v
jediném výtisku jinak solidního týdeníku Reflex č. 25 z 18. června 2009 slova jak
opsaná z protektorátního tisku, je jasné, že je něco špatně.
Hned v editorialu se pan Šafr v rámci své filipiky proti Václavu Klausovi dopustí
nechutnosti přímo obludné. Možná, aby zvýraznil svoji nechuť k tomu
"potměšilému dědkovi na Hradě", použil mimořádně hnusnou podpásovku.
Zvláště když jsem přesvědčen, že jako vzdělanec ví, že jakoby
"nadsázka" bývá tou nejúčinnější pomluvu. Jak pravil Plútarchos:
"Směle pomlouvej, vždy něco uvízne."
A tak se v rádoby ironickém textu dočteme o Klausovi a jeho názorech a zvycích:
"V jedné z komnat (Hradu) vysoko nad stověžatým městem visí obrovský obraz
presidenta Beneše, který se zasloužil zejména o likvidaci třímilionové německé
menšiny a podařilo se mu tak vytvořit z kvetoucí krajiny českého pohraničí
surrealistický obraz zničené země. "
Tak to by se jistě líbilo hlavnímu cenzorovi protektorátního tisku W. W. von
Wolmarovi - viz např. kniha Český tisk pod vládou Wolfganga Wolframa von
Wolmara
Jo, mohl bych doporučit, aby používal, když už je tak vtipný, pan Šafr oblíbenou
nadávku českých nacistů na adresu presidenta Beneše. Říkali mu vtipně - ch, chá,
to jsme s zasmáli - Ben Ešeda.
No, pokud to pan Šafr neví, tak nikoli president Beneš, ale Spojenci - kteří znovu
nedávno důrazně potvrdili platnost a právní nezměnitelnost odsunu -, když se
německý Landsmanšaft pokoušel oficielně znejistit platnost odsunu. Odsunem a
zabavením majetku Němců na cizích územích Spojenci v plném souhlasu s názory
obyvatel Británie, Francie, Českoslovenka, Polska, Maďarska, Rumunska, Dánska,
Holandska, Norska atd. řešili a vyřešili problém agresivní německé nacionálně
socialistické ideologie a jejich vyznavačů. Můžete s třeba ulhat a uječet,
pánové, ale president Beneš se zasloužil hlavně o to, že jsme vůbec tady. Že jsme
se stali opět samostatným státem.
Až na výjimky, za které jsme se stokrát omluvili, nikdo nikoho nelikvidoval. Z tohoto
hlediska dopadli sudetští Němci daleko lépe, než co plánovali pro nás. Původně
vystěhování na Sibiř.
Tedy pokud by nás Němci vůbec někam odstěhovali. Já myslím že ne. Že bychom
skončili všichni v koncentrácích. Nacistické koncentrační tábory byly výkonnými
a zaběhlými a fungujícími fabrikami na zlato (mimo jiné ze zubů), valuty, šaty,
boty, brýle, lidské vlasy atd. To vše Říše potřebovala. A navíc mnoho německých
továrem by nemohlo vůbec fungovat bez otrocké práce koncentráčníků. Takže
protože i ti, co nešli rovnou do plynu, v koncentrácích rychle hynuli, jistě by se
pro český národ nějaké to místečko našlo. Židé v dosahu Němců už byli
vyvražděni. Taktéž Cikáni. Poláci nestačili sami "zásobovat"
koncentráky. Ukrajince a Bělorusy pálili rovnou za živa v tisících "Lidic a
Ležáků". A vězni byli potřeba. Co by taky jinak dělali ti dozorci a vůbec ta
administrativa? Ostatně Schindler zachránil svoje Židy také proto, aby jeho továrna
mohla plnit hospodářské úkoly Říše, víme?! Díky mu, že je zachránil, ale ke
konci války už Němcům docházeli i "heftlingové".
Takže nemohl by někdo panu Šafrovi půjčit nějakou knížku o historii? Že aby se
vzdělal. Zvláště když ve stejném čísle Reflexu jistý pan Dušan Šrámek v
článku "One-woman show" popisuje severočeské oblasti takto:
"Suverenita" (strana paní Bobošíková pozn. aut.) bodovala především v
německých oblastech bývalých Sudet … jako je Liberec, Ústí nad Labem, a
především Děčín…
Takže on to není severočeský kraj, ony to jsou "německé oblasti".
No tak to naposledy tvrdili henleinovci, Hitler a mají to ve svých "Dvaceti
bodech" dodnes sudetští Němci.
Ono to vypadá směšně, jen nějaká "slovíčka". Ale právě
"slovíčka" nás většinou zradí. A řeknou, kdo jsme a co jsme a co si
myslíme… Přesně jak to praví Bible: "Ďábel sídlí v detailech." A když
se začne nějak podezřele objevovat mnoho takovýhle "detailů", očekávejme
zápach síry. Donedávna se považovalo za slušné aspoň říkat "bývalé
německé oblasti" a "bývalé Sudety" a nejednou už nejsou
"bývalé"…
Maličkost? No, tak si představte právní, společenský třeba i ekonomický rozdíl ve
významu "manželka" a "bývalá manželka". Takže třeba
"manželku", když nemá kde být, musíte vzít k sobě, "bývalou
manželku" však nikoli.
A představte si, kdyby třeba význačný italský novinář začal psát o Horní Adiži
- tedy jižních Tyrolích - jako o "rakouských územích v Itálii". A nebo
kdyby Aljaška byla "ruská oblast bývalé carské říše v USA". To by byl
řev. To by s novináři odpovědné vlády asi pěkně vyběhly. …. U nás už jsme
takový demokrati, že to nikomu nevadí?
Stálé pokusy sudetských Němců - ale nejen jejich, viz třeba Maďary - vrátit na
stůl výsledky druhé světové války a změnit je ve svůj prospěch, to není nic
nového. Jen bych rád věděl, zda je mezi těmi, co píší o "zločinci
Benešovi" a "českých zločinech", aniž by jen slovíčkem zmínili, že
předtím začali Němci vyvražďovat celé národy, je víc těch prvních a nebo těch
druhých. Jak je rozdělil pan Werich.
Zdalipak vědí tito novináři, že právě Beneš byl první, kdo varoval před
nacismem? A právě proto byl k smrti nenáviděn Hitlerem a celou tou jeho kamarilou.
Přečtěte si je, třeba ve Völkischer Beobachter, případně sudetských Deutsche Post
für Sudetenland. Nebo v Der Stürmer. A můžeme se podívat do kolaborantských tiskovin
jako Vlajka, Árijský boj, Zteč, Štít národa. Tam všude najdete podobné články
spílající Benešovi a "několika českým zrádcům svaté věci německého
nacionálního socialismu". Jo, a kde se také otiskovala udání na české
přívržence dr. Beneše a na Židy.
To jste se dostali do bezvadné společnosti, není liž pravda?! Myslíte-li to
skutečně vážně. A nebo to byl v Reflexu jen takový momentální "úlet"?
P. S. Panu Šrámkovi bych doporučil vyjet si do severočeského kraje a zapnout aspoň
nějaké mozkové závity. Oni lidé v pohraničí celkem dobře vědí, proč a jak
volit. Oni hned za kopci, v Sasku, už jsou zase náckové v obecních a městských
radách a pořádají za prakticky hlubokého nezájmu německé policie rasové útoky na
"ausländry". Máte-li tuto informaci, a oni ji mají, pochopíte, proč také
dostala paní Bobošíková na svůj program dost hlasů. Že to není
"salonfähig", po dnešním "in", o tom v českých novinách mluvit
na skutečnosti nic nezmění.
Oni už zase pochodují náckové s německými vlajkami v Ústí. To tady šedesát let
nebylo. Pochodují za "dozoru" naši policie a hlásají jen mírně zaobaleně
nacistická hesla. Doprovázeni blbečky české národnosti, kteří jsou nebývale
podobni "vlajkařům", viz zde,
co nejdřív vítali nacisty a pak skončili - někteří hned v roce 1940, ostatní pak v
roce 1943 - v koncentrácích.
Tohle už tu jednou bylo, víme?! ? Beneš, označovaný jako zločinná kreatura
ubližující hodným Němcům, opovrženíhodní zaostalí Češi, potřebující
"převýchovu"… …..
Baví vás to, pánové? Nebo to dobře platěj?
Václav Vlk st.
|
|
Předpověď počasí v ČR
obecné zpravodajství