|
FTIP: Rozdíly mezi mužem a ženou
Oslovení:
Jdou-li spolu Lenka, Zuzka, Dáša a Majka do kavárny, oslovují se Lenko, Zuzko, Dášo
a Majko.
Jdou-li spolu Michal, Karel, Robert a Honza do hospody, oslovují se Tlusťochu, Godzilo,
Klikaři a Smraďochu.
Placení:
Když mají platit celkem 225.50, hodí Michal, Karel, Robert a Honza na stůl každý
furiantsky stovku a tvrdí, že nemají drobné a nechtějí nazpět.
Když mají platit společnou útratu děvčata,vytáhnou z kabelek kalkulačky.
Peníze:
Muž za věc v ceně 10 Kč zaplatí 20 Kč, pokud ji potřebuje.
Žena zaplatí 10 Kč za blbost v ceně 20 Kč, kterou nepotřebuje, protože je na to
sleva.
Koupelna:
Muž má v koupelně 5 věcí: kartáček na zuby, pastu, holicí strojek, mýdlo a
ručník.
Typická žena má v koupelně cca 337 věcí. Většinu z nich muž nedokáže
identifikovat.
Hádky:
Žena má v hádce vždy poslední slovo. Cokoli řekne poté muž, je začátkem další
hádky.
Kočky:
Následující je čistá pomluva, kočku by nikdo z mých známých nenakopnul!
Žena miluje kočku. Muž říká, že miluje kočku, ale když se žena nedívá, nakopne
ji.
Budoucnost:
Žena má obavy o budoucnost, dokud se nevdá.
Muž nemá obavy o budoucnost, dokud se neožení.
Úspěch:
Úspěšný muž je ten, co vydělá víc peněz, než jeho žena dokáže utratit.
Úspěšná žena je ta, která takového muže najde.
Manželství:
Žena si vezme muže a doufá, že se změní, ale marně.
Muž si vezme ženu a doufá, že se nezmění, ale marně.
Paráda:
Žena se vyparádí, když jde nakupovat, zalít květiny, vynést smetí, zvednout
telefon, přečíst si knížku nebo vzít ze schránky dopis.
Muž se vyparádí na svatbu a na funus.
Přirozenost:
Muž po probuzení vypadá stejně, jako když si šel lehnout.
Žena během noci jaksi zoškliví.
Děti:
Žena ví o svých dětech všechno. Ví o jejich objednávkách k zubaři, o jejich
láskách, kamarádech, oblíbeném jídle, tajných obavách i nadějích.
Muž si nejasně uvědomuje, že v baráku žijí jacísi malí lidé.
A na závěr myšlenka pro dnešní den:
Ženatý muž může zapomenout na své chyby. Je zbytečné, aby si tutéž věc
pamatovali dva lidé...
GEOGRAFIE ŽENY
Žena stará 18 až 21 let je jako Afrika nebo Austrálie. Je napůl objevená, divoká, a
přirozeně krásná i se svou džunglí v úrodných deltách.
Ve věku 21 až 30 let je žena jako Amerika nebo Japonsko. Zcela odkrytá, velmi dobře
vyvinutá a otevřená obchodu zejména s komoditami jako jsou peníze a auta.
Mezi třicátým a čtyřicátým rokem je žena jako Indie nebo Španělsko. Velmi
žhavá, uvolněná a vědomá si své vlastní krásy.
Mezi roky 40 a 45 je žena jako Francie nebo Argentina. Válkami snad byla napůl
zničena, ale pořád ještě může poskytnout vřelá a žádoucí místa k
návštěvě.
Žena stará 45 až 50 let je jako Jugoslávie nebo Irák. Prožila si své válečné
útrapy a teď splácí minulé chyby. Masivní přestavba je bezpodmínečně nutná.
Ve věku mezi 50. a 60. rokem připomíná žena Kanadu nebo Rusko. Velmi rozlehlá,
tichá a s nekonečnými hranicemi. Přes to všechno její ledové klima nechává
chladným každého muže.
Mezi šedesáti a sedmdesáti lety života je žena jako Anglie nebo Mongolsko. Má
slavnou minulost, ale žádné vyhlídky na podobnou budoucnost.
Po sedmdesátce už žena připomíná Albánii nebo Aghánistán. Každý ví, kde
leží, ale nikomu se tam nechce.
GEOGRAFIE MUŽE
Muž starý 14 až 70 let je jako Kuba - pořád ovládaný jedním údem.
TA NAŠE TELEVIZE ČESKÁ...
aneb TA JE TAK HEZKÁ, TAK HEZKÁ
Občanstvo se nemá nudit. To je jednou prokázaný. Jak se začne takový obyčejný
člověk nudit, hned jej napadají pitomosti. A začne dumat, proč platí tak vysoké
daně, proč u nás nejsou dálnice když všude jinde už jsou - a brzo budou i v
odtržené chudší ale hrdější provincii - na Slovensku - a tak vůbec. Aby bylo
občanstvo něčím zaujato, je nutno vymyslet, co si bude myslet. Soudruzi nás strašili
imperialistama, ale až na pár staříků a domovních důvěrnic jim to už léta nikdo
"nežral" .
Ovšem i v "demográciji" je potřeba, aby měl lid na co myslet. Původní
nenažraní kapitalisté, co nám rozkradou majeteček, co soudruzi s takovou láskou (pro
sebe) nahospodařili, páč je to všude samý tunelář a podnikatel, co dává jinýmu
"podnikateli" pod auta bomby, tedy osvědčené hity našich televizně
zpravodajských redaktorů, to už také poněkud vyčpělo. Ještě štěstí, že máme
trestní zákoník a různé vyhlášky a předpisy. Všimněte si, jak rafinovaně
vždycky reportér prohlásí, že podle jistých odborníků, za ten či onen
čin, tedy pokud bude prokázán, by mohl být uložen trest pět až
deset let a pokuta až do, no ať nežeru, ve zprávách na ČT taky nejsou žádný
troškaři, by mohla být uložena pokuta až do výše 10 milionů.
Tedy oni nelžou, to ne. Třeba za znečištění některými ropnými látkami, jak mi
potvrdili právníci (pro obzvláště natvrdlé diskutéry: já nejsem ten právník
Václav Vlk) mohou být skutečně tak veliké tresty. Ovšem ne za to, že se někde
převrhne auto a vyteče nafta do potoka. Za to se fakt nedává deset let. Ovšem to
redaktor taky ví, není blbec. On jen z lidí blbce za peníze dělá. Protože mu je
jasné, že i pozorný divák TV zpravodajství je při sledování zpráv vyrušován
manželkou, která přitom peskuje děti, babičkou, která plete svetr a poslouchá na
půl ucha, ale jak uvidí reportéra o očima vyvalenýma jak když má bazedovku (ten
reportér, né babička!) u nabouraného náklaďáku, tak zaječí: "Vidíš je,
šílence. Jako vrazi jezděj! Zavřít by to všechno měli!!!" Takže výsledný
a kýžený efekt takovéhoto zpravodajství není "veřejná informace"
ale "všeobecně přijatá desinformace". Takže druhý den hlučí babí
diskuzní kluby před vchodem supermarketu i čtyřkové hospody plné
"moudrých" mužů vzrušenými výkřiky, v jak strašlivé době to žijeme!
Už i náklaďáky bourají! To za bolševika nebylo!
V tomto konkrétním případě druhý den nezní po vlastech českých a moravských
informace o tom, že se začnou zpracovávat plány a studie, jejímž výsledkem má být
vyřešení využití dnes špinavého a zdevastovaného prostoru Masarykova nádraží a
vytvoření něčeho podobného jako mají ve Vídni. Tedy vytvoření integrovaného
dopravního systému včetně revitalizace přestárlých a po opravách volajících
budov v prostoru původního prvního Státního nádraží, jak se jmenovalo. Vypukne v
okurkové sezoně přímo mediální hysterie o tom, že hnusáci - t. j magistrát,
vláda, politici, podnikatelé - chtějí zničit to krááásné a úúúúúúžasné
nádraží. Nějak jim ovšem vypadne třeba informace o tom, jak to s tím slavným
nádražím, co je bezpodmínečně nutno zachovat v původním stavu, ve
skutečnosti je. Ono totiž, tak ňák, milí novinářští soudruzi, skoro padá,
víme? To se v TV neobjeví. Ale bude se v souladu s geniálním Havlovým sloganem
vytvářena " blbá nálada". A vytvořit "blbou náladu", to je dnes
z nějakého důvodu ten zásadní a nejhlavnější úkol naší žurnalistiky. To se
dobře prodává. Maléry, drby, hnusárny, pomluvy, to je ono! Nejlépe, když už je to
hodně hustý, doprovázené svatouškovským prohlášením, nejlépe propracovaným
plícnatými dámami na Nově, že "na tohle by se neměly děti ani slabší osoby
dívat", což je pozvánka k tomu, aby matka přestala utírat nádobí
šestnáctiletá puberťačka přestala číst SPY a děti zvedly hlavu od počítače,
protože teď bude "maso".
Mordy, mrtvoly, saďárny a podobně to vždycky táhne! Asi jako kdysi když pouťoví
písničkáři zpívali o "mordu na cvočkaře Dandu". Ovšem, ti si nehráli na
hlas národa a hlídače "demográcije", že.
Otázka zní, pro pana Janečka a naše televizní radní je,zda je tohle skutečně to
správné "veřejnoprávní zpravodajství"? Není to spíš televizní obdoba
nechvalně proslavené rakouské bulvární a štvavé tiskoviny "Kurrier
Zeitung"?
No, nevím. Když staré senzace netáhnou, tak je potřeba něco nové a silné pokud
možno hodně neinformované nasírací najít. Nebo, ještě lépe, vymyslet. Případně
vyprovokovat. A protože Blob už není ono, kór když hrátky zatrhla na chvíli
evropská komise. A Paroubek asi nebyl k sehnání, aby podpořil kámoše Kaplického,
anebo byl a tiše vycouval, takže šavlovačka Hrad versus socani se nekonala . A tak
jsem čekal, co se vynoří. Protože čínská olympiáda přes mamutí propagandu lidi
nějak moc netankuje, co to bude?.
Tak koukám, koukám a hele! Už to přišlo! Hlasatelka kvílí ! Prý zbourají
Masarykovo nádraží! Poklad architektury! Významný železniční uzel! Postaví tam
"administrativně obchodní centrum". To bude určitě naprosto - podle
některých architektů a Klubu za starou Prahu - úplně odporný! Zničí hysterickou -
pardon - historickou budovu! Nebude Museum železnic! Lidi nebudou mít jak jezdit do
práce! Hnusní kapitalisti a podplacení úředníci zase vydělají miliardy…
Nejvíc jsem si to užil se svojí oblíbenkyní paní Drtinovou. Její rozhovor s
odborníky na dopravu ve večerním komentovaném Zpravodajství, to byla skutečně
síla. Drtinová a komentované Zpravodajství nezklamou. Tedy paní Drtinová v tom není
sama, jsou i další a větší komentátorské "hvězdy", které mě uvádí
svým naprostým "mimoňstvím" jak z hlediska politiky tak hlavně ekonomiky do
úžasu, ale tohle bylo fakt něco. Chvílemi to vypadalo, podle kvality dotazů, jako by
dotyčná redaktorka osobně v životě neviděla ani vlak, ani to nádraží, tu
šílenou "Masaryčku" plnou rezavých kolejí, polorozpadajících se bud a
budek, povalujících se individuí páchnoucích na padesát metrů atd. atd., což se
celé se táhne ze středu města k Vltavě a až k vrchu Vítkov… V jejích ústech se
ta ruina proměnila ve funkční skvost našeho města i architektury! No, asi tu hrůzu
sama fakt dlouho neviděla! Nevozí oni redaktory do TV v autech s tmavými skly, aby ani
náhodou nezahlédli něco, jak to u nás ve skutečnosti vypadá? To mne teď jen tak
napadlo….
Tedy já jsem ty do diskuze pozvané odborníky obdivoval. To když zděšeně (z toho že
odborníci nechtějí "hrát podle not" a blábolit o "hrůzách",
co nás čekají) a poněkud více než běžně desorientovaná redaktorka ne a nebyla
schopna nikoho donutit k výroku, že "někdo určitě krade" a že
"všichni jsou ve sporu" a poněkud krůtovitě sledovala, jak jí všichni
vysvětlují, že se nebude bourat a přestavovat jen Masaryčka. Protože už nežijeme v
19. století, kdy ta dopravní síť i nádraží byly plánovány a postaveny.
A že na "nádraží" žádné museum železnice není a nebude, protože
bude jinde - tuším v přilehlých opravnách - a když jí sdělili že se bude
bourat či přestavovat i žižkovské nákladové nádraží, celý
zdevastovaný a 30 let nefunkční železniční areál Bubny, že na Smíchovské
nádraží už nevozí stovky vagonů denně uhlí, koks, vápno, železo a podobně,
protože Rionghoferovka, tedy potom Tatra Smíchov už tam není a není a nebude,
vypadalo to na prohru kontumačně. Televizní redaktoři vs. odborníci 0: 5.
Profesionálka jako vždy, když už vůbec neví, o čem se mluví, prohlásila závěrem
téměř výhružně, : "budeme situaci nadále sledovat".
Takže jak znám naše redaktory TV i jiné, lze jistě očekávat další a další a
další reportáže "blobovitého" obsahu a vystoupení na téma Masarykovo
nádraží a zločinné spolčení pražských radních, ČSD a nespecifikovaných
boháčů, co "nás chtějí okrást" tím, že investují svoje
peníze, aby vydělali.
Jak říkali Šimek a Grossmann ve známé scénce z jednání s komunistickými celníky,
co u cestujícího z NSR hledali valuty, aby se dotyčný "neobohatil za
svoje peníze na náš účet". Kdyby tak Jirka se Slávkem mohli slyšet, že
bolševická obava, aby se někdo nemohl za svoje peníze obohatit na účet
"nebohých pracujících" , je jedním z hlavních motivů české žurnalistiky
skoro dvacet let po převratu , ti by koukali! . Ach jo.
Je skoro jisté, že se prakticky ihned objeví velice mnoho aktivistů a zastánců
"zachování nádraží". Protože není snad u nás věc, na kterou by si
někdo u nás nezaložil nějaké "sdružení", vzletně je nepojmenoval,
nezaštítil se "vysokými morálními zásadami" (jako že když nebude
"blob", že shnijou knížky asi ve škarpě) a neměl tak o zábavu a hlavně
slávu a peníze na léta postaráno.
No pokud bude TV "vzorně spolupracovat" na "záchraně
Masarykova nádraží", má zase o čem na několik let vysílat. Po době
"blobové" vstupujeme pravděpodobně do éry "nádražové".
A díky našim odborně vzdělaným redaktorům, kteří jistě příště nedovolí, aby
se jim do vysílání dostavili nějací soudní a vzdělaní odborníci, máme se na co
těšit.
Už přímo také čekám, až náš super investigatní redaktor V. M. a jeho produkce si
pozvou do nedělní debaty o "Masarykově nádraží"někoho podobného, jako
byl ten naprostý "mašíbl" , co na jaře v diskuzi vystupoval za (nejsem si
jist správným názvem) "Sdružení za spravedlivé ceny elektřiny". Taková
sranda od doby ožralého maoistického ekologa Ryndy na obrazovce nebyla. Máme se na co
těšit.
Protože takovou prču a takové pitomosti, co nám předvádí ČT 1 ve svých
"zprávách" nezhlédnete ani na You Tube.
Václav Vlk st.
EKOLOGIE
aneb DOKTOR MARX, DOKTOR ENGELS, DOKTOR LENIN A TROJČLENKA
Historie se prý vyvíjí ve spirále. A to, co bylo jednou tragedií, bude jednou
fraškou. To pravil jeden moudrý pán. Nikdy jsem to moc nerozebíral, v domnění, že
na to, aby člověk mohl sám vyzkoušet, zda je tohle "moudro" pravda, je jeden
lidský život krátký. A sám od sebe posoudit , zda se stejná či podobná událost
zdála býti jedné či druhé generaci srandou či tragedií, bych si netroufl.
Leč staly se věci a to, co bylo zdánlivě nemožné, možné je. Na hranicích nejsou
dráty, obchody jsou plné, ba i hajzlpapíru je co hrdlo éééé totiž ten druhý konec
ráčí. Do Dalmácie snad už brzo budeme jezdit jako naši pradědové "jako
domu". Pokrok nezastavíš. Ovšem na druhé straně některé věci se opakují.
O co třeba jde? No třeba o heslo našich mladých let, kdy jsme povinně (a někdy a
někteří s nadšením zpívali):
.. poručíme větru dešti,
kdy má pršet a kdy vát!
Proměníme celou Zemi,
v rudých květů zahradu,
Dokážem to všichni s všemi,
Od Východu k Západu …!
No, našli se už tehdy neuvědomělí uličníci, kteří zpívali konec:
"…dokážem to všichni s všemi, od východu k záchodu …!
Ale to se v tom řevu tak nějak ztratilo. A už tehdy se sbíraly žaludy, papír,
železo, mandelinka bramborová, pěstoval se ve střední Evropě bourec morušový …
Dodneška mi cestou k metru v létě padají na hlavu z moruší přezrálé plody, silně
oděv a zem barvící, a připomínají mi, jak jsme je tam povinně za účasti soudruhů
z Číny sázeli, …. pionýrské šátky, Internacionála, boj za mír a
socialismus…..
Po převratu v roce 1989 jsem se domníval, že když nic jiného, tak tyhle hovadiny my,
co jsme žili na Východě, máme už za sebou. A hle. Ono ne. Kolo dějin se točí dál.
Zdaleka jsem netušil, co na mne osud chystá. Heslo "Nesvítí se někde
zbytečně" nás, otrlé po komunistickém ideologickém masírování, nechávalo
chladnými. Také šílenství, které se na Západě rozmohlo, jako že jestli s tím
něco neuděláme, rychle všichni zahynem - viz ono za bolševika rádoby opoziční
hnutí Brontosaurus, které mělo jako hlavní heslo "Přežijeme rok 2000?".
Mimo jiné tehdy měla nebohá zvířátka vyhynout a my zmrznout. Dneska se máme upéct.
Drobná změna v propagandě. Když jsme včas podle předpovědi nezmrzli.
Dívám-li se na datum, rok 2000 jsme přežili. Dneska frčí oteplování a místo
rozoraných celin a otočení toku Amu Darji, či co to bylo za řeku - a to byly,
přátelé, mimořádně výstavní budovatelské (dnes by se řeklo ekologické)
průsery, po kterých se dones bývalý jih bývalého CCCP včetně Aralského moře
nevzpamatoval - máme dnes nové hity. Ze stejné "intelektuální líhně". V
Brazílii se pěstuje kukuřice na palivo, na kopcích se točí větrníky, aniž by
někdo vymyslel baterie, do kterých by se ta idiotsky a draho vyrobená elektřina dala
uskladnit, CO2 prý budeme cpát pod zem a na zadky krav dávat "prdící
pytle".
Zpočátku jsem to vše bral trochu s humorem. Ale když už se k této celoplanetární
hovadnosti přidali - alespoň slovně - i britští konservativci a americký president,
zatrnulo mi.
To už věrozvěstové dalšího fanatismu - a že už v dějinách fanatismů bylo -
donutili i největší a podle vlastních slov i nejdemokratičtější moci na světě
být na úrovni pražských pionýrů, z nichž většina věděla, že pěstování
bource morušového v Praze je hovadina, jen si to netroufla říct? No, asi jo!
Dneska stojí v jedné řadě přestavitelé všech tzv. demokratických států a jako
loutky opakují mantru o hynoucí přírodě, o očekávané celoplanetární tragedii a
vyhynutí všeho živého. Tvrdí, že člověk, ta nicka z hlediska vesmírných sil, je
ten, kdo "poroučí větru dešti". A svými plyny změní zeměkouli.
Ten pán, co říkal že se historie opakuje, zdá se měl pravdu. Jen nevím, kdy to byla
tragedie a kdy fraška. Jen vím, že ty samolibé a arogantní
"enviromentální" ksichty, ti vyčůraní podvodníci, co vědí, že je to
celé podfuk a lumpárna, a dirigují ty davy hlavně mladých nadšenců ječících a
demonstrujících za "vysoké ideály", jsou si s ksichty z doby stalinismu
strašně podobné! Jen oblečky a "make up" mají jiné.
Je to podobné, jako když jsme jeli jednou před lety malým španělským městečkem v
Sierra Guadaramma. Přítel mi ukázal skupinky mužů středního a vyššího věku
postávající kolem centrálního stromu, co nemůže chybět na žádné španělské
návsi.
"Tady mají schůzi frankisti." pravil. "Nejsou ti něčím
nápadní?"
"Mně frankisti? A něčím nápadní? Já je vidím prvně v životě."
Pak jsme se ale zadíval a došlo mi to: "No jo, oni vypadají, jako kdyby tady byla
schůze Lidových milicí!"
"No, to je přesně ono. V těchhle organizacích jsou vždycky stejný typy lidí.
Ve všech zemích a ve všech dobách," pravil kamarád. A měl pravdu.
Na straně těch "pravých strážců Víry" jsou nakonec vždy ty typy chlapů,
co mají problémy se zvládnutím pravopisu, na nohou silné, okované boty (dnes
"sportovní"), tupé výrazy a malá očka podezíravě si měřící svět. Už
jste potkali některé strážce "naší" či rakouské přírody? Jak kolem
vás projedou v dvoulitrovém teréňáku, pupky vyvalené, na cestě, kam nesmí podle
ekologických předpisů ani cyklista? Podívali jste se jim do obličeje?
A na straně druhé? Na demonstrující davy aktivistů? V sobotu byli v TV zprávách
dokonce demonstranti včetně dětiček s mávátky vedeni placenými
funkcionáři tzv. ochrany přírody, jásající, jak již úspěšně deset let
blokují výstavbu silnice někde kolem Trosek.
Zkuste se někdy podívat na obrázky a průvody rozjásaných svazaček a svazáků
(také je dobré porovnat je s obrázky nadšené nacistické mládeže - opět, mínus
dobové oblečení) a pusťte si sobotní večerní reportáž. A odmyslete si jejich
oblečení. Jde o výraz v očích a na tvářích, vyjadřující naprosté a odhodlané
přesvědčení, že právě oni změní svět i kdyby ti, co jsou proti, měli třeba
vychcípat. Jako nešťastní lidé kolem té staré silnice. Protože my máme pravdu!
Nejdřív nadšenci, potom - až se vyhraje - tupé ksichty. Tak to bylo a tak to
je.
No, podle bývalých i dnešních zkušeností vím, že převážná většina těchto
nadšených aktivistů a potom "vykonavatelů dobra", o které se opírá
skupina vedoucích šíbrů, má jednu společnou vlastnost. Jejich schopnosti
analytického a konstruktivního myšlení většinou končí na úrovni trojčlenky - a
kdoví jestli. Takže matematiky, fyziky, chemiky, stavaře a podobně mezi nimi skoro
nenajdete. Jsou to prostě lidé zvláštního ražení. A abychom se trochu zasmáli,
protože stále nevíme, zda to celé environmentální hnutí bude z hlediska historie
nakonec tragedie a nebo sranda, jeden starý vtip.
To přišel k prověrkám starý Pišta. Dříve Cikán, dnes Rom.
Předseda prověrkovém komise povídá:
"Tak, soudruhu Pišto, pověz nám, kdo to byli zakladatelé vědeckého
komunismu?"
"Hej, súdruh predseda " zaradoval se Pišta: "To ja dobre viem. Boli to
súdruhovia doktor Marx, doktor Engels, doktor Lenin."
"No dobře, Pišto," pochválil jej soudruh předseda, "velice dobře! Jen
jsi to s těma doktorama trochu přehnal. Oni všichni nebyli doktoři…"
"Aj som si to ihneď myslel," zajásal Pišta: "Keby to byli naozaistný
doktori, tak to najprv vyzkúšajú na zvieratách!"
Což mimo jiné vysvětluje otázku, proč Al Gore není doktor.
Takže, milý Pišto, oni to tihle lidi, co většinou neumí vyřešit v matematice ani
trojčlenku, ani sečíst sloupec čísel a pochopit význam slov "Má dáti " a
"Dal", která zavedli už staří Chetité a Sumerové, nikdy nic nejdřív
nezkouší na zvířatech. Vždycky a fest rovnou na lidech.
Pročež si nakonec zanotujme:
"… Poručíme větru dešti,
kdy má pršet a kdy vát,
vytěsníme uhlík všude,
narveme ho zas pod zem,
dokážem to všichni všude,
zeleně se dohodnem … "
P. S. Mohl by to nově hudebně zpracovat Michael Kocáb, kandidát na zeleného
senátora. Já bych si to přidal k CD starého Pražského výběru. To abych věděl, co
bych mohl, nedej bože, na starý kolena vyvádět, kdybych se nehlídal.
Václav Vlk st.
FTIP: Anglicko - český výkladový slovník
Vyskytuje se v různých modifikacích, ale myslím, že tato verze vykazuje některé
nové prvky - dost dobrý třeba soljůšn a stretýdžy.
tým
Sada dynamických floutků, kteří neustále přemýšlejí, jak svou práci dynamicky
přesunout na jiné týmmembry.
veb
idnes.cz, lidovky.cz a blesk.cz, místa, kam si chodíme na 2-3 hodinky denně odpočinout
od vorku. Veb bystří naše smysly tím, že nás nutí bleskově překlikávat okna,
jakmile se objeví šéf.
vork
Celodenní surfování po vebu, nárazově přerušované mítinky, vytvářením
prezošek a postáváním v kuchyňce. Kdo má dobrý vork, není lúzr.
atraktivní pekyč
Balíček výhod k platu. Zamilovaný výraz lidí z HR, kteří se jeho
nadužíváním v náborových inzerátech snaží zastřít skutečnost, že nedostanete
zrovna moc keš. V praxi má pekyč nejčastěji podobu stravenek Gastroturky.
benefit
Výhoda. Prakticky všechno, co si firma na zákazníky vymyslí, dovede marketing
podat jako benefit. Setkal jsem se např. s "benefitem zasílání čtvrtletních
výpisů za pouhých 30 Kč" (dřív byly zdarma).
dedlajn
Okamžik, kdy začínáme na projektu OPRAVDU pracovat.
egzekutiv asistent
Sekretářka, holka pro jednoho
ejč ár (HR)
Lidské zdroje. Jediné oddělení, které bere práci snad ještě ležérněji než
marketing. Přesto vám v ejčár nikdy nezvednou telefon ani neodpoví hned na e-mail -
oblítat všechny kadeřnice a solárka totiž stojí hodně času.
em bí ej (MBA)
Ceněná listina s razítkem prestižní americké univerzity, kterou získáme např.
víkendovým dojížděním do Čelákovic nebo do Legerovy ulice v Praze. Listina
propůjčuje svému nositeli nadpřirozené schopnosti, zejména bezprecedentní kluzkost
a umění pronikat zezadu do trávicích traktů nejvyššího managementu.
hedhantr
Lovec lebek; člověk, který žije z úspěchu jiných. Záludnější a lépe
placená obdoba kanibalů z tichomořských ostrovů, kam ostatně úspěšní hedhantři
často létají na dovolenou.
kerír menežment
Jistota, že pokud z firmy neodejdete, budete až do šedesáti dřepět na stejné
židli a plat se vám bude zvyšovat o 0,25 procenta ročně..
keš
Prachy. Jediná, a tedy i nejušlechtilejší pohnutka k práci. Keš se o víkendech
směňuje ve vybraných podnicích za elegantní svetříky a elektronické hračky,
čímž vzniká už kolem 25. dne v měsíci silná motivace zůstat u firmy a pracovat
dál.
konzultant
Člověk, který v kariéře dospěl do bodu, kdy už má tolik známých, že nemusí
pracovat a stačí mu jen plkat v podnicích svých přátel. Největší přínos
konzultantů spočívá v tom, že lidé ve firmě se proti společnému nepříteli
spojí, a v podniku tak opět zavládne lepší atmosféra.
kosty
Náklady. Katování kostů je první rozhodnutí, ke kterému ve své genialitě
dospěje každý nový sííou. V dalších letech se kosty zase nenápadně šplhají
nahoru, ale o tom se nemluví, dokud nepřijde jiný sííou, který je bude katovat.
kůl
Univerzální pozitivní výraz. Kůl člověk se pozná podle toho, že má kůl
džíny, pořádá kůl akce a vůbec vede kůl život. Nad 30 let je nemožné být kůl.
marketink
Skupina halasících lidiček, kteří jsou ambiciózní, ale nechtělo se jim
studovat obtížnou školu.
midl menežment
Střední menažerie. Lidé, kteří mají tak vysoké splátky na hypotéku, že pro
svou kariéru musí udělat cokoli - bez ohledu na páteř a centrální nervovou
soustavu.
ofis menežr
Sekretářka, holka pro všechno
pablik rílejšns (PR)
Parta usměvavých lhářů, kteří tráví dopoledne čtením novin a odpoledne
proplácením paragonů za včerejší mecheche s novináři.
píej (PA)
Sekretářka, holka pro jednoho
sejls
Prodejní oddělení. Někdy nazývané marketing bez diplomu. Sejls je útočištěm
lidí, kteří o produktu nevědí lautr nic, ale spoléhají na to, že to nějak
okecají.
sííou (CEO)
Generální ředitel. Člověk, který je buď naprosto geniální, nebo měl v
životě pekelnou kliku. Vzhledem k neschopnosti většiny sííou pochopit ovládání
faxu (neřkuli komplexnějších systémů) bývá druhá možnost pravděpodobnější.
relevantní
Dobrý. Nabídka naší firmy je vždy relevantní. Kůl slovo do prezošek.
SAP
Ultimativní test kvality vaší fi rmy. Podnik, který přežil zavádění SAPu,
přežije už naprosto všechno.
spam
Nevyžádaná pošta, nejčastěji od lidí, kteří si myslí, že na velikosti
záleží. Nejvýznamnější položka firemní korespondence vůbec. Pokud naše
společnost sama rozesílá spam, neříká se mu spam, ale e-mailový ňůsletr.
technolodži/ajtý
Oddělení IS/IT. Spolu s financemi jediné oddělení, jehož členové opravdu
studovali. Odhaduje se, že až čtyři pětiny seznamovacích inzerátů a dvě třetiny
diskusí na netu tvoří členové IS/IT, což vysvětluje i chronicky nízkou
produktivitu tohoto oddělení.
badžet
Rozpočet. Musí to být ta nejmenší věc na světě, protože ať už přijdete s
jakýmkoli nápadem, do badžetu se nikdy nic nevejde.
bektuskúl
Zpět do školy. Velký marketingový svátek, skoro tak milovaný jako krismes. Během
bektuskúlu se dá prodat i ten nejhorší džank. Stačí jen pokreslit příšerami z
Pokémonu.
byzy
Vytížený. Člověk v ofisu si neustále stěžuje, že je totálně byzy. Na druhou
stranu kdyby nebyl byzy, tak by z něj byl lúzr, což je ještě horší. Vzniká tak
začarovaný kruh, který ukončí až milosrdný infarkt kolem roku 2050.
čenl
Prodejní kanál. Název vznikl z toho, že v čenlu se vždycky utopí spousta peněz na
konference a další zbytečnosti, ale výsledky nějak nikdy nejsou vidět.
dajrekt mejl
Potištěný papír, který se vkládá do obálky s komerční nabídkou, aby byla
těžší a lépe letěla do koše.
džank
Produkt příšerné kvality, který dovážíme z jihovýchodní Asie a který ani
při nejlepší vůli nemůžeme označit za prémiový.
imič
Nejdůležitější majetek každého člověka v ofisu. Imič je třeba pěstovat
tím, že chodíme v kůl botách, hodně mluvíme o sobotním golfu v Mariánkách, a
když voláme mamince, jestli už nám vyprala prádlo, jdeme raději na chodbu.
krismes
Hlavní roční období v marketingu. Začíná v září, ideálně hned po velkém
svátku bektuskúl. Během krismesu se lončuje spousta ofrů a promo stíhá promo. Jsme
tak byzy, že kolikrát nestíháme ani pořádný lanč.
konzjúmři
Banda lúzrů, kterým chceme vnutit naše ofry.
lanč
Kůl oběd na nějakém in místě. Když není čas na lanč, objedná se něco z
picošky nebo aspoň čískejk.
lončovat
Spustit nějaký proudžekt, promo nebo prodakt. Třeba když starou známou sušenku
napatláme z jedné strany marmoškou, můžeme říct, že jsme právě lončli nový
prodakt Happy Active Kid With Fruits. Měsíc po lonči se napíše prezoška, která
dokáže, že lončbyl úspěch.
lúzr
Člověk, který není jako my a naši kamarádi. Častým znakem je, že ještě nejedl v
Hergetově cihelně, byl málo v Thajsku a vůbec tak nějak zaostává.
mítink
Porada. Kus vorku bez surfování, často spojený s posloucháním cizích prezošek, a
především kreslením kytiček, autíček a obličejíků do poznámkového bloku.
odkomunikovat
Říct.
ofis
Opak houmu. Klimatizované místo, kde se uskutečňuje vork.
ofr
Cokoli, na co se dá narazit cenovka.
ofsajt
Výjezdní zasedání. Pro nás mladé a úspěšné je ofsajt tím, čím byl pro
pionýry Artěk. Přes den se ručkuje přes potok (neboj, tým tě podrží!), večer je
ideologie a družba s tou kočkou z reklamního.
prémiový produkt
Výrobek, který je tak nesmyslně předražený, že si to uvědomuje i sama naše firma.
prezoška
Budovatelské nadšení a smělá sci-fi převedená do podoby slajdů. V mnoha firmách
jediný způsob, jak něco odkomunikovat šéfům.
promo, promoušn
Připevnění nápisu "Sleva" na náš ofr. Dříve se často jednalo o
skutečné akční nabídky, časem se však ukázalo, že to není potřeba. Letní promo
může plynule přejít do krismesového proma, aniž by se třeba jen změnila cenovka.
proudžekt
Chaotický sled prezošek a mítinků, který může skončit lončem nějakého proma.
rep
Pěšák marketingu, ve staročeštině prodavač. Zatímco rep by skoro vždycky zvládl
práci svých šéfů, jeho šéfové by nasazení v terénu nepřežili.
síárem, CRM
Sofistikovaný systém boje se zákazníky, aby neměli sílu volat na drahé infolinky.
soljúšn
Řešení. Cool slovo pro ofr, zejména v IT průmyslu. Prodávat zboží nebo nabízet
služby už není in, teď je třeba poskytnout komplexní soljúšn. Třeba minerálka je
komplexní soljúšn žízně a tak podobně.
stretýdži
Několik vznosných slajdů s mohutnou vizí na léta dopředu. Stretýdži obvykle
vydrží šest měsíců, pak velký vizionář nenápadně změní názor, ale na to se
nevyplatí upozorňovat. Stretýdži má pro firmu ten přínos, že její vytváření
zabaví šéfy, kteří by jinak mohli natropit větší škody.
|
|
Předpověď počasí v ČR
obecné zpravodajství